Čtení a utváření času v osmnáctém století

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

Reading and the Making of Time in the Eighteenth Century

Obsah knihy:

Knihy vždy představovaly pro čtenáře časový problém. V osmnáctém století, kdy se rozšířila pracovní doba a vzrostla obliba lehčích a rychlejších forem čtení (noviny, časopisy, brožované listy), se stala kniha s kodexem široce dostupnou a vybízela čtenáře, aby se kreativně situovali v čase. Na základě dopisů, deníků, čtenářských deníků a řady románů z osmnáctého a počátku devatenáctého století Christina Luptonová ve své knize Reading and the Making of Time in the Eighteenth Century konkrétně popisuje, jak čtenáři knih v minulosti rozřezávali, rozšiřovali a předvídali čas.

Lupton staví kanonická díla Elizabeth Inchbaldové, Henryho Fieldinga, Amelie Opieové a Samuela Richardsona vedle děl méně známých autorů a čtenářů a přistupuje ke knihám jako k objektům, které dokáží přitáhnout zvláštní formy pozornosti a způsoby návratu. Na rozdíl od digitálních rozhraní naší současnosti a efemérních novin a pamfletů, které se četly v roce 1700, jsou knihy zřídkakdy vnímány jako ty, které utvářejí nebo udržují moderní čas. Jak však ukazuje Lupton, knihy se často odkládají a berou do ruky, listuje se v nich a čtou se postupně a předávají se dál jako předměty určené k překonávání časových vzdáleností. Tím, že ukazuje, jak se diskurz sám zapojuje do těchto materiálních praktik, Lupton dokazuje, že čtení je něco, co je třeba studovat textově i historicky.

S využitím moderních teoretiků, jako jsou Niklas Luhmann, Bruno Latour a Bernard Stiegler, nabízí Lupton vzácný fenomenologický přístup ke studiu konkrétní historické oblasti. Tato poutavá kniha vyniká kombinací archivního výzkumu, chytrého teoretického bádání a autobiografické reflexe, kterou vnáší do hry.