Čtenář přes rameno: Příručka pro autory anglické prózy

Recenze čtenářů

Recenze knihy Čtenář přes rameno vyzdvihují její silné stránky jako komplexního a důsledného průvodce psaním a zároveň poukazují na její zastaralý jazyk a obsah, který nemusí u moderních čtenářů najít odezvu.

Kniha je chválena za důkladný rozbor jasné prózy, praktické příklady a původní text, který je v tomto vydání obnoven. Čtenáři oceňují podrobné rozebrání nedostatků v psaní a to, jak Graves a Hodge nabízejí opravy, přičemž kladou důraz na srozumitelnost a efektivní komunikaci. Mnozí ji považují za základní zdroj informací pro zlepšení dovedností psaní, který nabízí poznatky, jež v jiných příručkách nenajdete.

Kritici upozorňují, že kniha je poměrně dlouhá a nečte se snadno, některé části působí zastarale nebo příliš britsky, což potenciálně omezuje její význam pro současnou výuku nebo kontext psaní. Uznává se, že v knize chybí některé moderní citlivé jazykové aspekty, což pro některé čtenáře vede k nepříjemnému čtenářskému zážitku.

(na základě 9 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Reader Over Your Shoulder: A Handbook for Writers of English Prose

Obsah knihy:

Koncem října 1939 napsal Robert Graves Alanu Hodgeovi: "Začal jsem psát novou knihu o angličtině." Graves a Hodge nedávno dokončili sociální dějiny meziválečného období s názvem The Long Week-End. Nyní se pustili do tohoto nového projektu, "příručky pro autory anglické prózy", která se měla jmenovat The Reader Over Your Shoulder (Čtenář přes rameno).

Svět byl v naprostém rozvratu. Graves uprchl z Mallorky již o tři roky dříve, na začátku španělské občanské války. Zatímco Graves a Hodge pracovali na svém novém spisovatelském projektu, byli svědky pádu Francie a evakuace spojeneckých vojsk u Dunkerque. Počátkem září 1940 začalo bombardování Londýna německou Luftwaffe, soustředěné úsilí zničit odhodlání Angličanů. Gravesova a Hodgeova myšlenka byla docela jednoduchá: v době, kdy se jim hroutil celý svět, se přežití anglických prozaických vět, psaní jasného, stručného a srozumitelného, stalo prvořadým, pokud měla naděje přežít nápor. Vymysleli jedenačtyřicet zásad psaní, z nichž většina byla věnována srozumitelnosti, zbytek ladnosti výrazu. Studovali prózu celé řady známých autorů a vůdců a zjistili, že je co zlepšovat. Cituji gramatičku a autorku bestsellerů Patricii T. O'Connerovou z jejího nového úvodu: "Vzhledem k nové válce, kterou bylo třeba vyhrát, si království nemohlo dovolit nedbalou a nedbalou angličtinu. Dobrá komunikace byla rozhodující.".

Kniha, kterou by napsali, by se ukázala být jednou z nejerudovanějších a zároveň nejspontánnějších a nejinspirativnějších, jaké kdy byly napsány. O'Connerová v úvodu popisuje Čtenáře přes rameno jako nic menšího než "nejlepší knihu o psaní, jaká kdy vyšla". Současné vydání poprvé po tři čtvrtě století obnovuje původní text z roku 1943, který byl v dalších dotiscích a vydáních zkrácen o více než 150 stran, včetně velké části jádra knihy.