Původní název:
Clio & the Crown: The Politics of History in Medieval and Early Modern Spain
Obsah knihy:
Panovníci si v průběhu věků nechávali psát oficiální dějiny, které vrhaly na jejich vládu příznivé světlo pro budoucí generace. Tyto zprávy, schválené a podporované vládnoucí vládou, často zamlčují kontroverznější aspekty královského nebo královnina působení na trůně. Místo toho předkládají velmi selektivní a pozitivní výklad panovníkova přínosu pro národní identitu a globální záležitosti.
V knize Clio a koruna zkoumá Richard L. Kagan oficiální dějiny španělských panovníků od středověku do poloviny 18. století. Odborně provádí čtenáře různými druhy oficiálních dějin, které byly objednány: těmi, jejichž hlavním cílem byl panovník; těmi, které se soustředily na španělské království jako celek; a těmi, které oslavovaly španělské dobývání Nového světa. Kagan přitom dokumentuje také život a práci jednotlivých dvorních kronikářů, zkoumá změny v praxi oficiálních dějin a upozorňuje na politické machinace, které ovlivňovaly redigování těchto dějin.
Stejně jako se dnes světoví vůdci spoléhají na rychlé tiskové mluvčí, kteří veřejnosti vysvětlují jejich někdy pochybné kroky, spoléhali se na ně i králové a královny středověkého a raně novověkého Španělska. Monarchové často vynakládali velké úsilí na to, aby získali naprostou kontrolu nad oficiálními dějinami své vlády, fyzicky zastrašovali historiky, ničili a zabavovali rukopisy a knihy, přepisovali minulé dějiny a omezovali psaní dějin na pověřené osoby.
Přesto širší praxe psaní dějin - jak ji prováděli nekrálovští historici, různí učenci a spisovatelé, a dokonce i církevní historici - poskytovala korektiv oficiálním dějinám. Kagan dochází k závěru, že i přes své nedostatky přispělo psaní oficiálních dějin, byť nedokonale, k samotné historiografické praxi.
--Jorge Ca izares-Esguerra, Texaská univerzita v Austinu.
