Cizí poznání: Státník, filosofie a právo v Platónově Státníkovi

Původní název:

A Stranger's Knowledge: Statesmanship, Philosophy & Law in Plato's Statesman

Obsah knihy:

"Státník" je obtížný a záhadný platónský dialog. V "Cizím vědění" Marquez tvrdí, že Platón zde opouští klasickou myšlenku, která vyniká v "Republice", že filozof "qua" filozof je způsobilý vládnout. Namísto toho dialog představuje státníka jako "jiného" než filosofa, který má odborné znalosti, jež nelze redukovat na filosofii. Tato odbornost spočívá v tom, jak zajistit odolnost města proti vnitřním a vnějším konfliktům vzhledem k nedokonalé společenskosti lidí a chudobě jejich rozumu. Tuto odbornost však nelze vyrábět na objednávku: státníky nelze vyškolit jako tesaře. A co hůř, nelze ji učinit přijatelnou pro občany nebo ji provozovat způsobem, který by hluboce nenarušoval stabilitu města. I když politická komunita potřebuje jeho znalosti pro své zachování, skutečný státník musí zůstat městu cizí.

Marquez ukazuje, že tato slepá ulička je klíčem k pochopení nejednoznačného přehodnocení právního státu, které je nejvýraznějším rysem politické filozofie „státníka“. Právo se zde jeví jako pouhé přiblížení odbornosti nevyhnutelně nepřítomného státníka, matné obrazy a statické snímky jasné a dynamické odbornosti, která je nutná k řízení státní lodi přes bouře politického světa. Přesto takové zákony, i když nejsou vytvořeny skutečnými státníky, mohou městu často poskytnout omezenou formu kognitivního kapitálu, který mu umožňuje dlouhodobě se zachovat, pokud si k nim občané, a zejména vůdci, zachovají filosofický postoj. Pouze tehdy, když vládci vědí, že nevědí lépe než zákony, co je spravedlivé nebo dobré (a přesto chtějí vědět, co je spravedlivé a dobré), může být město zachováno. Dialog je tedy v jistém smyslu obhajobou filosofa-krále v případě absence skutečného politického poznání.

„.