Církev stále většího Boha: Ekleziologie Ericha Przywary

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 3 hlasů.

Původní název:

Church of the Ever Greater God: The Ecclesiology of Erich Przywara

Obsah knihy:

V knize Církev stále většího Boha Aaron Pidel nabízí první rozsáhlou anglicky psanou studii o ekleziologii Ericha Przywary, S. J., jednoho z nejvýznamnějších katolických teologů dvacátého století.

Jak Pidel ukazuje, Przywarova myšlenka analogia entis neboli analogie bytí formovala jeho pohled na ekleziologii. Podle této teorie se každé stvoření skládá z různých napětí či polarit ve svém bytí. Stvoření vzkvétají, když jsou tato napětí v rovnováze, ale překračují své stvořitelské hranice, když absolutizují jednu polaritu nad druhou.

Pidel ukazuje, jak Przywara použil koncept analogia entis k popisu struktury a rytmu katolické církve. Podle Przywary je i církev bytostně konstituována svým napětím či polaritou a členové církve se tomuto analogickému napětí přizpůsobují v různé míře věrnosti.

Przywara tvrdí, že analogia entis nejen popisuje církev takovou, jaká je, ale může být také použita jako kritérium pro rozpoznání duchovního zdraví církve tím, že jí pomáhá poznat, kde se její rovnováha stala nevyváženou. Pidel tvrdí, že Przywara se domníval, že největším rizikem pro analogickou rovnováhu církve v minulém století bylo oslabení typicky ignaciánských myšlenek úcty k Božímu Majestátu a misionářské extraverze.

Przywarova vize církve je představena jako korekce této jednostranné nerovnováhy. Tím, že Pidelova studie upozorňuje na Przywarovu metafyzicky poučenou a hluboce ignaciánskou eklesiologii, osloví nejen Przywarovy badatele, ale také všechny, kdo se zabývají eklesiologií a katolickou teologií v širším slova smyslu.