Čím rychleji jdu, tím jsem menší

Recenze čtenářů

Kniha „Čím rychleji jdu, tím jsem menší“ nabízí dojemné zkoumání samoty, stárnutí a lidského údělu očima jedinečné vypravěčky Mathey Martinsenové. Zatímco někteří čtenáři ji považují za krásně napsanou, s černým humorem a podmanivým pohledem na život, jiní jsou zklamáni vývojem postav a nedostatkem vzrušujících dějových prvků.

⬤ Dobře napsaná jiskřivá próza
⬤ hluboká a podnětná témata o stárnutí a osamělosti
⬤ humorně temná s originálním charakterem postav
⬤ rychlé a snadné čtení
⬤ vyvolává silné emoce a úvahy o životě a smrtelnosti.

⬤ Hlavní postava může působit nedotaženě nebo frustrujícím dojmem
⬤ některým čtenářům připadá opakující se nebo málo vzrušující
⬤ pro někoho může být příliš smutná nebo depresivní
⬤ může ve čtenářích zanechat touhu po větším zapojení do děje.

(na základě 17 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Faster I Walk, the Smaller I Am

Obsah knihy:

Mathea Martinsenová nikdy neuměla jednat s ostatními lidmi.

Po celém životě je jejím jediným skutečným úspěchem dlouhověkost: všichni, o kterých se dočetla v nekrolozích, zemřeli mladší než ona. Mathea se bojí, že její život skončí dřív, než se někdo dozví, že žila, a tak vyhrabe své staré svatební šaty, upeče několik sladkých koláčů a vydá se do světa - aby se prosadila.

Na dvoře zakope časovou schránku (vykopou ji, aby udělala místo pro stožár. ) Nosí hodinky svého zesnulého manžela a doufá, že se jí lidé budou ptát na čas. (Nikdy to neudělají.) Je opravdu možné, aby žena zmizela tak úplně, že si svět nevšimne jejího odchodu? Čím rychleji jdu, tím jsem menší, je makabrózní variací na myšlenku, že život „je třeba žít naplno“, a vysoce ceněným debutem jednoho z nejzářivějších norských talentů.