Chudoba, solidarita a sociální hnutí vedená chudými lidmi

Původní název:

Poverty, Solidarity, and Poor-Led Social Movements

Obsah knihy:

Chudoba není jen materiální nedostatek, ale také podřízenost a znemožnění chudých obyvatel. Proč tedy emancipace a posílení postavení chudých není hlavním cílem etických argumentů pro snižování chudoby? Deveaux v této knize tvrdí, že filozofové selhávají.

upřednostnit tyto cíle a uznat morální a politické působení chudých lidí, protože chudobu stále chápou úzce a apoliticky jako pouhý nedostatek potřeb. Oproti tomu chudinští aktivisté a kritičtí výzkumníci chudoby, kteří vnímají deprivaci jako strukturální vyloučení a bezmoc.

Obhajují přístup ke snižování chudoby zaměřený na chudé a vedený chudými. Filozofové, kteří uvízli ve starším paradigmatu myšlení o chudobě, nedokázali uznat moc a morální autoritu chudých komunit - a jejich hnutí za spravedlnost a sociální změnu.

Pokud se normativní etikové snaží přispět k návrhům na spravedlivé a trvalé snížení chudoby, budou muset vzít v úvahu poznatky a cíle sociálních hnutí, která podporují chudé a jsou vedena chudými. Od venkovských dělníků bez půdy v Brazílii přes městské obyvatele chatrčí v Jižní Africe až po nezaměstnané chudé dělníky.

Neoliberální ekonomickou politikou v Argentině organizace a hnutí vedené chudými prosazují političtější chápání chudoby - a toho, co je potřeba k jejímu vymýcení. Deveaux ukazuje, jak tyto skupiny rozvíjejí politické vědomí a kolektivní schopnosti chudých komunit a pomáhají.

Vytvořit základ pro solidaritu mezi chudými obyvateli. Obhajuje myšlenku politické odpovědnosti za solidaritu a ukazuje, jak mohou lidé zvenčí, kteří nejsou chudí - jednotlivci, instituce a státy - pomoci prosazovat transformační program boje proti chudobě tím, že podpoří úsilí těchto hnutí.