Chotyňské tažení v roce 1621: Polská, litevská a kozácká vojska proti síle Osmanské říše

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 3 hlasů.

Původní název:

The Khotyn Campaign of 1621: Polish, Lithuanian and Cossack Armies Versus Might of the Ottoman Empire

Obsah knihy:

Na podzim roku 1621 se v opevněném táboře u Chotyně (Chocim) v Moldavském knížectví střetla spojená polská, litevská a kozácká vojska s početnou osmanskou armádou vedenou sultánem Osmanem II. Bylo to završení války, která začala porážkou polské armády u Cecory o rok dříve. Jako taková byla ve skutečnosti součástí dlouhodobějšího konfliktu, vedeného o vliv Společenství národů a Osmanské říše na Moldavsko. Po celé září a první polovinu října 1621 se spojenecké armádě dařilo bránit své tábory proti Turkům, přičemž obě strany utrpěly těžké ztráty v důsledku náročnosti obléhacích operací a zhoršujících se povětrnostních podmínek. Konflikt skončil Chotyňskou smlouvou (9. října 1621), která nebyla výhodná ani pro jednu ze stran. Zastavení Osmanů bylo přitom považováno za velký úspěch Společenství, zatímco postoje na osmanské straně zdaleka nebyly vítězné. Dozvuky války vedly v roce 1622 ke vzpouře janičárů, která vyústila v sesazení a zavraždění sultána Osmana II.

Kniha se zaměřuje na chotyňské tažení v roce 1621 a popisuje den po dni akce bojujících armád - útoky, výpady a nájezdy - po celou dobu obléhání. Zmíněna jsou i další válečná dějiště, jako kozácké operace z léta 1621 a nájezdy Tatarů do polského vnitrozemí. Čtenáři zde najdou podrobnosti o organizaci a síle bojujících armád, informace o bojovém rozmístění vojsk přítomných u Chotyně a velitelích, kteří vojska vedli. V samostatné kapitole jsou vysvětleny akce, které vedly k vypuknutí otevřeného konfliktu, a poskytují tak dobré historické pozadí války. Další se zabývá výsledkem války a způsoby, které ovlivnily vnitřní a vnější situaci Společenství i Osmanské říše.

Stejně jako v předchozích dílech autor využil velké množství primárních pramenů: od deníků vojáků účastnících se tažení, přes dobové kroniky, úřední dopisy a dokumenty až po armádní soupisy. Mezi použitými dokumenty jsou nejen ty, které psali Poláci a Litevci, ale také kozáci, Němci a Osmané. Využity byly i moderní práce, zejména polských a ukrajinských historiků, aby byl výzkum co nejaktuálnější a nejpodrobnější. Vzhledem k tomu, že toto téma nemá v angličtině mnoho zpracování, měla by být cenným doplňkem sbírky každého, kdo se zajímá o dějiny Rzeczpospolité, Záporožského kozáctva a Osmanské říše na počátku 17. století.