Chorvatsko a Slovinsko na konci a po skončení druhé světové války (1944-1945): Masové zločiny a porušování lidských práv komunistickým režimem

Recenze čtenářů

Kniha se zabývá krutou realitou komunistických zločinů v Jugoslávii, zejména se zaměřením na období od konce roku 1944 do roku 1945. Jejím cílem je zdokumentovat masové zločiny a porušování lidských práv komunistickým režimem a osvětlit dosud nedostatečně popsaná zvěrstva, zejména ta, která byla páchána na specifických etnických skupinách, jako jsou Němci. Navzdory některým pochvalám za kvalitu výzkumu a psaní čelila kniha kritice za vynechání významných aspektů genocidy vůči německému etniku.

⬤ Dobře prozkoumaná a dobře napsaná
⬤ poskytuje přesvědčivý pohled na komunistická zvěrstva
⬤ otevírá diskusi o dříve skrytých historických pravdách
⬤ obsahuje cenná archivní data
⬤ čte se jako napínavé vyprávění.

⬤ Kritizována za vynechání podstatných detailů o genocidě etnických Němců Titovým režimem
⬤ zaznamenány některé nepřesnosti týkající se zkušeností některých etnických skupin
⬤ vnímána jako politicky zaujatá nebo selektivně zaměřená na historii.

(na základě 4 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Croatia and Slovenia at the End and After the Second World War (1944-1945): Mass Crimes and Human Rights Violations Committed by the Communist Regime

Obsah knihy:

Tato kniha se zaměřuje na události, které se odehrály na přelomu let 1944 a 1945 v Chorvatsku a Slovinsku, kdy bylo násilí nejintenzivnější. Komunistická strana Jugoslávie (KPJ) tehdy za pomoci Lidové osvobozenecké armády Jugoslávie, Jugoslávské armády, Oddělení ochrany lidu (OZNA) a Sboru lidové obrany Jugoslávie (KNOJ) prováděla organizovaný teror nejen zastrašováním, pronásledováním, mučením a vězněním, ale také popravami velkého počtu občanů, které KPJ vnímala jako neloajální, pasivní, ideologické nebo třídní nepřátele. Vyšetřování válečných a poválečných zločinů spáchaných komunistickým režimem však bylo možné až v roce 1990, po demokratických změnách v Jugoslávii. Tato kniha vychází z dokumentů uložených v archivech Chorvatska, Slovinska, Velké Británie a Srbska. Mnohé z nich, zejména ty chorvatské, byly v nedávné době zpřístupněny veřejnosti, což z nich činí mimořádně cenný zdroj dat pro vědce a studenty tohoto oboru, který vrhá nové světlo na tyto historické události.

Komunistická strana v bývalé Jugoslávii byla organizací, která používala všechny dostupné prostředky k uchopení a udržení moci, včetně teroru a masového vraždění, zejména od podzimu 1944 do léta 1945, kdy docházelo k masovému vraždění po celé zemi. V sovětské sféře vlivu však vyšetřování válečných a poválečných zločinů spáchaných komunistickým režimem nebylo až do roku 1990 možné. Tento projekt nejenže pokrývá novou oblast výzkumu komunistických válečných zločinů na konci druhé světové války a po ní, ale také přispívá k vyrovnání se s minulostí v nástupnických státech Jugoslávie studiem jedné z nejkontroverznějších epizod novodobých dějin Balkánu.

Od Říjnové revoluce, kdy se poprvé v historii chopila státní moci marxistická strana, ovlivnily komunistické režimy životy více než miliardy lidí, způsobily miliony úmrtí a porušily lidská práva nespočtu lidí. V sovětské sféře vlivu a v Jugoslávii však bylo vyšetřování válečných a poválečných zločinů spáchaných komunistickými režimy možné až v roce 1990, po demokratických změnách ve východní Evropě. Rezoluce 1481/2006 Parlamentního shromáždění Rady Evropy důrazně odsoudila porušování lidských práv totalitními komunistickými režimy a Pražská deklarace o evropském svědomí a komunismu z roku 2008 konstatovala, že tyto zločiny jsou srovnatelné s nacistickými zločiny, ale za jejich spáchání bylo souzeno jen velmi málo lidí. Nicméně i po 25 letech je toto téma v bývalých jugoslávských republikách stále předmětem politických a vědeckých debat.