Cheddi Jagan a politika moci: boj Britské Guyany za nezávislost

Recenze čtenářů

V recenzích na knihu se názory rozcházejí, někteří ji chválí za přínos k dějinám Guyany, jiní ji kritizují za nedostatečný výzkum a důvěryhodnost.

Kniha je považována za důležitý příspěvek k dějinám Guyany a bojům zotročených a nevolených lidí. Vyzdvihuje Jaganovu roli významné světové osobnosti v hnutí za sebeurčení.

Kritici tvrdí, že kniha postrádá skutečný výzkum a je špatně napsaná, a označují ji za líné ztvárnění událostí. Vyčítají jí, že nesprávně interpretuje prameny, zkresluje historické postavy a je spíše propagandistickým dílem než vědeckou prací.

(na základě 2 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Cheddi Jagan and the Politics of Power: British Guiana's Struggle for Independence

Obsah knihy:

Colin Palmer, jeden z nejvýznamnějších kronikářů britského a amerického imperialismu v Karibiku dvacátého století, vypráví příběh boje Britské Guyany za nezávislost. V centru příběhu stojí Cheddi Jagan, který se stal prvním premiérem kolonie po zavedení všeobecného volebního práva pro dospělé v roce 1953.

Palmerova práce, v níž poprvé použil mnoho britských, amerických a guyanských archivních pramenů, podrobně popisuje Jaganův vzestup a pád, od jeho prvního volebního vítězství na jaře 1953 až po následky Brity organizovaného státního převratu, který vedl k pozastavení platnosti ústavy a odstranění Jaganovy vlády usilující o nezávislost. Jaganova politická odysea pokračovala - v roce 1957 byl znovu zvolen premiérem - ale v roce 1964 opět vypadl z vlády pod tlakem guayanských, britských a amerických představitelů, kteří měli podezření na marxistické vlivy v Lidové pokrokové straně, kterou v roce 1950 založil Jagan se svou aktivistickou manželkou Janet Rosenbergovou. Jaganův politický život však neskončil - po desetiletích v opozici se v roce 1992 stal guayanským prezidentem.

Palmer jemně analyzuje skutečnou roli marxismu v karibských antikoloniálních bojích a přibližuje širší historii karibského kolonialismu, zkoumá často zlovolné role, které hráli vůdci doma i v zahraničí, a ukazuje, jak násilí, policejní korupce, politická šikana, rasová politika a špatné vedení oddálily nezávislost Guyany až do roku 1966 a poznamenaly tak její politickou situaci.