Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha „Antropologie pro postmoderní dobu“ je oceňována za hluboké zkoumání kultury, zejména v kontextu pohraničí a nadnárodní sounáležitosti. Recenzenti považují Cliffordovu práci za zásadní pro pochopení moderní etnografie a složitosti kulturní identity. Zabývá se tématy relevantními pro postmodernu a postkolonialismus, což z ní činí významnou četbu pro etnografy a kulturní analytiky.
Klady:⬤ Nabízí kritický vhled do hraničních oblastí mezi kulturami
⬤ zásadní pro pochopení současného etnografického výzkumu
⬤ zkoumá složitost nadnárodní sounáležitosti
⬤ obsahuje poutavé a podnětné eseje a básně
⬤ účinně kritizuje americký militarismus a antropologické perspektivy.
Zápory:Pro některé čtenáře může být náročné konceptualizovat etnografický výzkum; hloubka analýzy může být ohromující pro ty, kteří nejsou obeznámeni s postmoderním a postkoloniálním kontextem.
(na základě 2 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Routes: Travel and Translation in the Late Twentieth Century
Obsah knihy:
Když je kultura v pohybu doma, kde stojí antropolog? V pokračování knihy The Predicament of Culture, jedné z určujících knih antropologie posledního desetiletí, James Clifford uvádí na pravou míru pohyblivý obraz světa, který nestojí na místě, který se odhaluje na cestách, v letištní hale a na parkovišti stejně jako na tržišti a v muzeu.
V této koláži esejů, meditací, básní a cestovních reportáží Clifford pojímá cestování a jeho obtížný společník, překlad, jako vstupní bránu do složité modernity. Zamýšlí se nad světem, který je stále propojenější, a přesto není homogenní, nad globálními dějinami, které vycházejí ze složitého dědictví objevování, kolonizace, kapitalistické expanze, imigrace, mobility pracovních sil a turismu. Od Nové Guineje po severní Kalifornii, od Vancouveru po Londýn, zkoumá současné přístupy k interpretaci a vystavování nezápadního umění a kultur. Všude tam, kde se kříží cesty lidí a věcí a kde institucionální síly působí na disciplínu neukázněných setkání, se Clifford zabývá bojem za vytěsnění stereotypů, za uznání odlišných dějin, za udržení "postkoloniálních" a "kmenových" identit v kontextech nadvlády a globalizace.
Cestování, diaspora, překračování hranic, sebepřemisťování, vytváření domovů mimo domov: to jsou transkulturní problémy konce dvacátého století. Mapa, která by je mohla vysvětlit, dějiny propletené modernity, se zde objevuje jako nedokončená řada cest a jednání, které vedou mnoha směry a zároveň se znovu a znovu vracejí k zápasům a umění kulturního setkávání, k nemožným, nevyhnutelným úkolům překladu.
