Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha je komplexním a poutavým životopisem Catherine McAuleyové, zakladatelky Milosrdných sester, oceňovaným pro svůj vědecký přístup a přístupnost. Je oceňována pro podrobné vylíčení jejího života a historického kontextu Irska 19. století, což z ní činí nezbytnou četbu pro zájemce o náboženské dějiny a životopisy vlivných žen.
Klady:⬤ Velmi čtivý a odborný
⬤ podrobný a poutavý příběh
⬤ významný příspěvek k náboženským dějinám
⬤ inspirativní příběh výjimečné ženy
⬤ dobře zpracovaný s rozsáhlými poznámkami pod čarou
⬤ přístupný pro milovníky historie i běžné čtenáře
⬤ evokuje ducha Catherine McAuleyové.
Zápory:Někteří uživatelé zmiňovali zpoždění při obdržení zakoupené knihy, ačkoli se to netýká přímo knihy samotné.
(na základě 12 hodnocení čtenářů)
Původní název:
The Path of Mercy the Life of Catherine McAuley
Obsah knihy:
Mary C. Sullivanová, která poprvé po více než padesáti letech přichází s úplným a zdokumentovaným vyprávěním o životě Catherine McAuleyové (1778? -1841), dublinské ženy, která založila milosrdné sestry, přináší nový pohled na její život.
Tato práce zasazuje McAuleyovou do irského kontextu, zejména do postpenitenciárního Dublinu, kde ji bída, epidemie a nedostatek základního vzdělání, zejména chudých žen a mladých dívek, přivedly k životu praktického milosrdenství. S využitím rozsáhlých primárních pramenů a zpochybněním aspektů dřívějších zpráv osvětluje Cesta milosrdenství Kateřininu osobnost a podrobně popisuje její život. Vypráví o jejím úsilí, které vynaložila na dědictví po pěstounech, aby řešila bídu irského lidu své doby.
Spolu s těmi, kteří se k ní nakonec připojili, když v roce 1831 založila Milosrdné sestry, poskytovala přístřeší ženám bez domova, učila je dovednostem, které se dají využít v zaměstnání, otevřela školu pro dcery nejchudších a navštěvovala nemocné a umírající v dublinských chudinských čtvrtích. Později založila stejná díla milosrdenství v devíti dalších městech v Irsku a ve dvou městech v Anglii.
Byla to inteligentní, odvážná a vtipná žena, která i když byla vyčerpaná náročným cestováním a službou, byla vždy pohnuta k tomu, aby - jak říkala - znovu vstala kvůli těm, kteří to potřebují. Psala básně a dopisy novicům i ostatním, vyzývala komunitu, aby každý večer tančila, a nikdy si nepřála být nazývána Matkou představenou.
-- Ve věku šedesáti tří let zemřela v klášteře na Baggot Street na tuberkulózu. Za posledních 180 let sloužilo mezi chudými a potřebnými po celém světě více než 55 000 milosrdných sester.
