Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha vypráví dojemný příběh Juliette Hampton Morganové, jižanské dámy, která se díky své morální odvaze v době Jima Crowa dostala do rozporu se svou komunitou. Kniha je silným svědectvím o vůdcovství a sociální spravedlnosti a je povinnou četbou pro všechny, kdo se zajímají o historii občanských práv.
Klady:Kniha je oceňována za pronikavý obraz Juliette Hampton Morganové a její významnou, avšak nedostatečně prezentovanou roli v hnutí za občanská práva. Čtenáři oceňují autorovu schopnost vyzdvihnout morální odvahu a emocionální hloubku vyprávění. Knihu lze doporučit všem, kteří se věnují politickému vedení.
Zápory:Některé recenze neuvádějí jasné zápory, ale čtenáři mohou pociťovat nedostatek obeznámenosti s tématem, pokud se již nezabývají historií občanských práv, protože pojednává o méně známé osobnosti.
(na základě 3 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Journey Toward Justice: Juliette Hampton Morgan and the Montgomery Bus Boycott
Obsah knihy:
Asi týden po zahájení bojkotu autobusů v Montgomery napsala jedna běloška, která chápala a sympatizovala s úsilím černochů, dopis redakci, v němž srovnávala protesty proti autobusům s gándhíovským hnutím v Indii. Slečna Juliette Morganová, citlivá a křehká, odmítnutí a odsouzení bělošské komunity dlouho nepřežila, ale než v létě 1957 zemřela, bylo jméno Mahátma Gándhího v Montgomery dobře známé. --Martin Luther King Jr., z knihy Krok ke svobodě.
V letech 1936-1957 Juliette Hampton Morganová v dopisech publikovaných v hlavních alabamských denících, v esejích i v soukromé korespondenci uvedla některé z nejpronikavějších postřehů o rasové krizi v Montgomery. Mary Stantonová sleduje vývoj Morganové morálního svědomí na pozadí podrobností o jejím dětství, vzdělání a rodině, do níž patřil politicky ambiciózní otec a svéhlavá matka a babička.
Morganová podpořila svá slova činy. Jako demokratka Nového údělu usilovala o zrušení volební daně a zavedení federálního zákona proti lynčování. Zřídkakdy se zdráhala vystupovat v integrovaném prostředí a již několik let před bojkotem autobusů v Montgomery v roce 1955 se pravidelně střetávala s řidiči autobusů kvůli jejich špatnému zacházení s černošskými cestujícími. Dopisy Morganové měly následky: ona i noviny, které je zveřejnily, byly očerňovány a bylo jim vyhrožováno. Přestože správci Montgomeryho veřejné knihovny, kde Morganová pracovala, odolali nátlaku na její propuštění, na jejím dvoře byl spálen kříž a přátelé, sousedé, bývalí studenti a kolegové se jí vyhýbali.
Tato biografie, která oceňuje zásadní práci obhájkyně občanských práv na místní úrovni, ukazuje, jakou cenu má vystupování ve vysoce konformní společnosti. Morganová si vzala život ve svých třiačtyřiceti letech. Nikdo, kdo si přečte její příběh, nemůže snadno odmítnout důsledky výčitek a izolace, které musela snášet kvůli svému postoji proti rasismu.
