Nigger Heaven
Žádný jiný současný román nebyl po svém vydání v roce 1926 podroben takovému množství a intenzitě kritiky a zvědavosti, jaká se snesla na černošské nebe. Román Carla Van Vechtena vyvolal bouři kontroverzí kvůli svému skandálnímu názvu a u čtenářů vyvolal neukojitelný hlad po materiálech týkajících se černošské kultury harlemských jazzových klubů, kabaretů a společenských akcí.
James Weldon Johnson v souvislosti s knihou Nigger Heaven zdůrazňoval, že „jde o knihu, a ne o název“, a kniha je skutečně vybroušeným a živým portrétem „velkého černého města obehnaného zdí“ Harlemu. Nigger Heaven začíná na scéně nevkusné senzacechtivosti a rozhodným způsobem se přesouvá do světa černošské střední třídy, kterou definují intelektuální hodnoty, profesní ambice a ostré vědomí třídní a rasové identity.
Je to Harlem, kde elita z vyšších vrstev diskutuje o umění v dobře zařízených salonech, hluční a chlípní opilci tráví dlouhé noci v jazzových klubech a speakeasies a politicky uvědomělí mladí intelektuálové popíjejí kávu a debatují o „rasovém problému“ v panelákových bytech. V centru příběhu stojí dva mladí lidé - tichá, vážná knihovnice a prchlivý začínající spisovatel -, kteří se snaží milovat, zatímco jejich sny pomalu dusí rasismus.
Toto reedice vychází ze sedmého vydání, které obsahovalo poezii složenou Langstonem Hughesem speciálně pro tuto knihu. Kathleen Pfeifferová ve svém bystrém úvodu zkoumá kontroverzi kolem šokujícího názvu a ukazuje, jak román ve své době fungoval jako místo, kde se bojovalo proti rasovému násilí. Poukazuje také na otázky rasové autenticity a rasové identity, které vyvolává román o černošské kultuře napsaný jejím bílým obdivovatelem.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)