Černé zednářství: Od Prince Halla k velikánům jazzu

Recenze čtenářů

V recenzích se odráží smíšené přijetí knihy o zednářství Prince Hall, přičemž mnozí čtenáři oceňují historické poznatky a autorův nezaujatý pohled, zatímco někteří považují za nedostatek její akademický charakter a problémy s překladem. Mnozí recenzenti si povšimli jejího významu pro pochopení kontextu černošského zednářství a konkrétně zednářství Prince Hall.

⬤ Dobře prozkoumané a zasvěcené
⬤ poskytuje historický kontext zednářství Prince Hall
⬤ ocení čtenáři obeznámení se zednářstvím
⬤ rychlé dodání
⬤ poutavé pro zájemce o toto téma.

⬤ Akademické a někdy těžko srozumitelné
⬤ problémy s překladem ovlivňující čtivost
⬤ nedostatečně zaměřené na specifika černošského svobodného zednářství
⬤ možná příliš obecné a více zaměřené na černošskou historii než na zednářské praktiky.

(na základě 13 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Black Freemasonry: From Prince Hall to the Giants of Jazz

Obsah knihy:

Historie černošského svobodného zednářství od Bostonu a Filadelfie na konci 17. století přes občanskou válku až po hnutí za občanská práva.

- Zkoumá dopisy Prince Halla, legendárního zakladatele první černošské lóže.

- Odhaluje, že mnozí z nejvlivnějších jazzových hudebníků 20. století byli také zednáři, včetně Louise Armstronga, Duka Ellingtona a Nata Kinga Colea.

- Zkoumá počátky hnutí za občanská práva v černošském svobodném zednářství a roli, kterou v něm sehráli Booker T. Washington a W. E. B. Du Bois.

Když byly v Paříži na počátku 18. století otevřeny první zednářské lóže, jejich členy byli obchodníci, kupci, mušketýři, duchovní a ženy - běloši i černoši. Jinak tomu bylo ve Spojených státech, kde černí zednáři neměli nárok na členství v existujících lóžích. Z tohoto důvodu byla první oficiální listina výhradně černošské lóže - Velká lóže Prince Halla v Massachusetts - udělena Velkou lóží Anglie, nikoliv některou z amerických kapitul.

Díky privilegovanému přístupu k archivům velkých lóží, zednářských knihoven a muzeí ve Spojených státech i v Evropě sleduje uznávaná historička zednářství Cecile Revaugerová historii černošského zednářství od Bostonu a Filadelfie na konci 19. století přes hnutí za zrušení zednářství a občanskou válku až po vznik hnutí za občanská práva na počátku 20. století a v 60. letech 20. století. Svůj výklad otevírá pohledem na Prince Halla, legendárního zakladatele a zvoleného jmenovce, když se černošské americké lóže na počátku 19. století změnily z „afrických lóží“ na „lóže Prince Halla“. Odhaluje, jak se v černošských lóžích a zejména v období obnovy po občanské válce více zdůrazňovaly zednářské principy vzájemné pomoci a charity. Zkoumá počátky hnutí za občanská práva v černošském zednářstvu a roli, kterou v něm sehráli mimo jiné Booker T. Washington a W. E. B. Du Bois, zakladatel NAACP.

Autor se zabývá hlubokými souvislostmi mezi jazzem a svobodným zednářstvím a ukazuje, že mnozí z nejvlivnějších jazzových hudebníků 20. století byli také zednáři, včetně Louise Armstronga, Duka Ellingtona, Nata Kinga Colea, Eubieho Blakea, Cab Callowaye a Paula Robesona. Revauger odhaluje hluboce společenskou roli, která je jádrem černošského zednářství, a ukazuje, jak černošské lóže pomohly americkým černochům překonat hrůzy otroctví a předsudků, dosáhnout vyššího společenského postavení a vytvořit vlastní pevnou duchovně založenou společenskou strukturu, která v některých městech vznikla ještě před založením černošských církví.