Černé queer tělo: Odmítnutí subjektivity v afroamerickém románu

Původní název:

Black Queer Flesh: Rejecting Subjectivity in the African American Novel

Obsah knihy:

Průkopnické zkoumání toho, jak afroameričtí spisovatelé dvacátého století využívají queer postavy k tomu, aby zpochybnili a nakonec odmítli subjektivitu

Kniha Black Queer Flesh reinterpretuje klíčové afroamerické romány od harlemské renesance přes černošskou modernu až po současnou literaturu a ukazuje, jak si autoři představovali nový model černošského queer jáství. Afroameričtí autoři obviňují model subjektivity liberálního humanismu z dvojího vědomí a zjišťují, že liberální humanismus oslavující individuální autonomii a agentství je způsobem, jak disciplinovat černošské queer životy. Tito autoři tak odmítají subjektivitu a hledají nový způsob sebe sama, který Alvin J. Henry nazývá "black queer flesh" - model sebe sama, který je kolektivní, pluralitní, proměnlivý a hluboce spojený s černošskou queer minulostí.

Henry začíná u autorů z počátku dvacátého století, jako byli Jessie Redmon Fausetová a James Weldon Johnson. Tito autoři adaptovali Bildungsroman, román o sebeformování, aby ukázali, jak Afroameričané získávají svobodu a zastupitelnost tím, že se stávají liberálními, autonomními subjekty. Tito autoři však zjistili, že příslib liberální autonomie, který Bildungsroman skýtá, je dalším nástrojem protičernošského rasismu. V důsledku toho nesměle experimentovali se změnou účelu Bildungsromanu, aby se zbavili subjektivity a s ní spojeného dvojího vědomí. Naproti tomu Nella Larsenová, jak ukazuje Henry, byla první autorkou, která subjektivitu zcela odmítla. V románech Quicksand a Passing Larsenová vynalezla nový žánr, v němž ukazuje své queer postavy - postavy, jejichž queerness je již staví na okraj subjektivity -, které se subjektivitě zcela vymykají. S využitím archivních návrhů Ralpha Ellisona pak Henry důrazně znovu čte Neviditelného muže a odhaluje, že hlavní hrdina jako queer postava s postižením se učí díky mnoha dalším queer postavám románu podobně hledat sebe sama mimo subjektivitu. Ačkoli Larsen a Ellison načrtli záblesky tohoto sebepojetí za hranicí subjektivity, pouze kniha Wayward Lives, Beautiful Experiments Saidiy Hartmanové ukazuje protagonistu plně obývajícího černošské queer tělo - nový způsob sebepojetí, který je kolektivní, pluralitní, stále se vyvíjející a již není odcizený černošské minulosti.

Black Queer Flesh je originálním a nezbytným příspěvkem k černošské literární vědě, který nabízí nové způsoby, jak pochopit a ocenit nejen kanonické texty.