Čechov se stává Čechovem: Vznik literárního génia

Recenze čtenářů

Recenze knihy Boba Blaisdella o Antonu Čechovovi vyzdvihují její poutavé vyprávění a informativní obsah o Čechovových formativních letech, který čtenáře láká k prozkoumání Čechovových děl. Na obálce je však zmínka o překlepu, který některé čtenáře rušil.

⬤ Poutavý styl vyprávění
⬤ informativní o Čechovově životě a tvorbě
⬤ prolíná úryvky z dopisů a povídek
⬤ vybízí k další četbě Čechova
⬤ podmanivá přítomnost autora ve vyprávění.

Drobné písmo může být pro některé čtenáře obtížné; na obálce knihy je zaznamenán překlep.

(na základě 6 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Chekhov Becomes Chekhov: The Emergence of a Literary Genius

Obsah knihy:

Objevný portrét Čechova v době jeho největšího uměleckého rozmachu.

V roce 1886 publikoval šestadvacetiletý Anton Čechov ohromujícím tempem povídky, humoresky a články a stále ještě vykonával lékařskou praxi. Jak se však zdokonaloval ve svém řemesle a nadále čerpal inspiraci z živých postav svého života, zjistil, že ho - k jeho překvapení a občasným rozpakům - obdivuje stále větší zástup fanoušků, včetně samotného Tolstého.

Ještě nepodlehl ničivé tuberkulóze. Byl živým, upřímným a vtipným dopisovatelem a oddaným rádcem. A jak Bob Blaisdell zjišťuje, jeho živé články, povídky a hry z tohoto období - čteme-li je ve spojení s jeho korespondencí - se stávají psychologickým a emocionálním tajným deníkem.

V době, kdy Čechov zápasil se svým stále křehčím angažmá, si mladé páry na stránkách neustále razí svou bouřlivou cestu do vztahů a ze vztahů. Když byl přetížen lékařskými povinnostmi, jeho postavy lékařů vybuchují nebo vybuchují. Čechovovi nadaní, ale opilí starší bratři a Čechovův despotický otec se proměnili v postavy, přesto jejich vymanění se z rodinného poddanství vře pod povrchem.

Čechov dokázal vykrystalizovat lidské slabosti lidí, které znal, v jedny z nejpamátnějších postav literatury a dramatu.

V knize Čechov se stává Čechovem Blaisdell bystře zkoumá psychologické portréty Čechovových výrazných, pečlivě odpozorovaných postav a to, jak se odrážejí v jejich tvůrci v období, kdy se zdálo, že mezi jeho představivostí a papírem, na který psal, není nic.