Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.
Time for Things: Labor, Leisure, and the Rise of Mass Consumption
Moderní život je plný věcí, ale bez času. Ekonomický sociolog nabízí geniální vysvětlení, proč Američané v posledních pětasedmdesáti letech upřednostňují spotřebu před volným časem.
Produktivita od poloviny dvacátého století neustále roste, přesto dnes Američané pracují zhruba stejně jako tehdy: čtyřicet hodin týdně. Ve stejném období jsme byli svědky neustálého růstu spotřeby. Tento model představuje nápadný odklon od předchozího století, kdy pracovní doba prudce klesala. Je také v rozporu se standardní ekonomickou teorií, která říká, že rostoucí spotřeba přináší klesající mezní užitek, a s empirickým výzkumem, který ukazuje, že práce je významným zdrojem nespokojenosti. Proč tedy stále vyměňujeme svůj čas za více věcí?
Čas na věci nabízí nové vysvětlení této záhady. Stephen Rosenberg tvrdí, že během dvacátého století začali dělníci chápat spotřební zboží jako zásobárnu potenciálního volného času, aby racionalizovali výměnu své práce za mzdu. Například když pracovník vymění svou práci za automobil, získá dobu volné činnosti, kterou může mít v záloze a která vyvažuje nesvobodnou činnost představovanou prací. Toto chápání zboží jako zásobárny hypotetického užitku bylo podle Rosenberga umožněno standardizací zboží dlouhodobé spotřeby, jakož i zárukami, značkami a testováním výrobků, které zajišťovaly mzdovým pracovníkům, že zboží, které kupují, bude mít stálou a měřitelnou kvalitu.
Tato teorie objasňuje matoucí aspekty chování v průmyslovém kapitalismu - naléhavost utrácet výdělek za věci, upřednostňování vlastnictví spotřebního zboží před jeho pronájmem - a také řadu historických událostí, včetně souběžného vzestupu masové spotřeby a legitimizace námezdní práce.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)