The Cambridge Movement
Po více než sto let dominovala anglikánským církevním stavbám ve všech částech světa jednotná představa o tom, jak mají kostely vypadat a jak mají být uvnitř uspořádány. Teprve od II.
vatikánského koncilu byla nadvláda této představy definitivně vyvrácena. Tisíce kostelů stále odrážejí architektonická dogmata cambridgeské společnosti. Miliony věřících stále vstřebávají teologii, kterou tato skupina tak účinně prosazovala prostřednictvím svého mocného vlivu na uspořádání interiérů kostelů a styl těchto staveb.
A mnohé z těchto architektonických obrazů toho, co je podstatou samotné církve, se ukázaly být nejtvrdohlavějšími odpůrci reforem II.
vatikánského koncilu. Cambridgeská Camdenova společnost byla tak úspěšná při změně vnějších aspektů anglikánské bohoslužby, protože měla specifické představy o tom, jak by měly být kostely uspořádány.
Zaujetí Společnosti určitým obdobím gotické architektury a celým středověkým "cultusem" přineslo drastické změny v bohoslužbě podle "Book of Common Prayer", aniž by se změnilo jediné písmeno samotné modlitební knihy. Členové Společnosti stáli v čele nejen obnovy středověké architektury, ale také rouch a obřadů. Přestože se v cambridgeské teologii odráží mnohé z teologie oxfordského hnutí, Dr.
White ukazuje paralely i kontrasty mezi cíli oxfordských traktátníků a cambridgeských eklesiologů. Architektura se ukázala být stejně účinnou formou propagandy jako trafiky a mnohem trvalejší. Veřejnost, zpočátku nepřátelsky naladěná, nakonec ideály cambridgeského hnutí přijala.
Měřítkem úspěchu hnutí jsou téměř všechny anglikánské (a mnohé protestantské) kostely postavené nebo přestavěné v letech 1840 až 1960. Jedná se o cenný příspěvek ke studiu devatenáctého století, zejména k vizuálním dějinám tohoto období.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)