Byzanc po národu: Problém kontinuity v balkánských historiografiích

Původní název:

Byzantium After the Nation: The Problem of Continuity in Balkan Historiographies

Obsah knihy:

Stamatopoulos poprvé systematicky srovnává dominantní etnické historiografické modely a rozdíly, které vypracovali řečtí, bulharští, srbští, albánští, rumunští, turečtí a ruští intelektuálové s ohledem na nejednoznačné dědictví Byzance. Název odkazuje na stěžejní práci Nicolae Iorgy z 30.

let 20. století Byzanc po Byzanci, která argumentovala kontinuitou mezi byzantskou a osmanskou říší.

Soupeřící balkánské nacionalismy vedly „interpretační válku“ o povahu Byzance, přičemž zaujímaly různé postoje k přijetí či odmítnutí jejího imperiálního modelu a vedly k různým schématům kontinuity v jednotlivých národních historiografických kánonech. Stamatopoulos se zabývá tím, co Byzanc představovala pro učence devatenáctého a dvacátého století a jak jejich vnímání souviselo s jejich přístupem k imperiálnímu modelu: Zda v řeckém národním centru převládalo jiné vnímání středověké Byzance než v Konstantinopoli, jak balkánští nacionalisté devatenáctého století a ruští učenci využívali Byzanc k vynalézání vlastního středověkého období (a tím i vlastního starověku) a konečně, zda v těchto způsobech ideologického využívání minulosti existují kontinuity či diskontinuity.