Recenze čtenářů
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 5 hlasů.
Původní název:
General Conference Bulletins 1893: The Third Angel's Message
Obsah knihy:
Rok 1893 byl významným rokem v dějinách protestantské Ameriky, a tedy i pro církev. Svět byl pozván na "Světovou kolumbijskou výstavu" nebo obecně známou jako "Světová výstava", která byla přehlídkou předních světových technologií a manufaktur. Během šesti měsíců, kdy byla výstava otevřena, tedy od 1. května do 30. října, zaplatilo vstupné 50 centů 27 000 000 návštěvníků, což znamená, že se na výstavu do Chicaga vypravila téměř polovina tehdejší americké populace. Presbyteriánské církve a další náboženské skupiny považovaly veletrh za příležitost k propagaci zásad své víry a prostřednictvím petic, které podepsaly miliony lidí, lobbovaly u americké vlády za uzavření veletrhu v neděli. Senát ustoupil a přijal zákon, který stanovil, že přidělení finančních prostředků, které vláda poskytne Světové výstavě v Chicagu, bude podmíněno uzavřením výstavy pro veřejnost v neděli. To bylo přímým porušením 1. dodatku ústavy, který stanoví, že "Kongres nesmí vydávat zákony týkající se náboženského zřízení...". Protestantské církve v Americe úspěšně získaly kontrolní vliv na vládu Spojených států amerických. Jones v Senátu aktivně zastupoval věc náboženské svobody v přímé opozici vůči presbyteriánům.
O několik měsíců později, během Generální konference v roce 1893, však přiznal, že je to pravda: "Vláda Spojených států je nyní v rukou hierarchie a ne v rukou zástupců lidu. Vláda, jak ji ustanovili naši předkové, je pryč, nenávratně pryč. Vláda lidu, lidem a pro lid je pryč. Autorita vlády z lidu, vyjádřená v ústavě, a vláda, která má být vedena podle ústavy, je pryč. Ústava byla překonána a nyní je ignorována... "Tímto činem se vláda Spojených států dostala do rukou církví. Ustanovilo znamení šelmy jako sobotu národa a pro celý svět a učinilo tak místo soboty čtvrtého přikázání výslovnými slovy v zákonech. "A co je to nyní v našem vlastním národě? Obraz papežství." (3. kapitola této knihy) Tato skutečnost je konstatována v několika prvních kapitolách této knihy, když Jones podává zprávu o svém zastoupení před Senátem. Tyto první rozpravy se mohou zpočátku zdát poněkud suchopárné a možná budete v pokušení je přejít, ale doporučujeme vám, abyste při jejich čtení vytrvali, abyste se mohli seznámit s historickým kontextem, v němž tyto důležité studie vznikaly.
Jestliže bylo nutné, aby církev přijala tato poselství v roce 1893, o co ochotněji bychom je měli přijímat do svých srdcí a životů dnes? Pokud budete následující stránky číst s duchem plným poučení a ochotným srdcem, změní váš život. Naše dnešní zkušenost se nijak neliší od zkušenosti adventistů sedmého dne v letech kolem roku 1888. Buď si příliš zakládáme na zákoně a stáváme se zákonickými farizeji, kteří se snaží spasit sami sebe svými skutky, a usilovně se ohlížíme přes rameno, abychom soudili své bližní, a buď žijeme v neustálém strachu z Božího odsouzení, nebo se vyvyšujeme jako "svatější než ty"; nebo jsme se stali zcela netečnými vůči své odpovědnosti před Bohem a jeho požadavkům. Jones představuje víru a skutky jako synergický prostředek spasení s harmonickou rovnováhou, která v dnešních církvích velmi chybí. Zatímco osvobozuje lidi od odsouzení Zákonem prostřednictvím daru spravedlnosti Ježíše Krista, Jones ukazuje, jak je možné, že díky témuž daru můžeme jeho nároky naplnit v našem praktickém životě. VÝŇATEK Z PŘEDMLUVY.
