Boží děti ve světě: Úvod do teologické antropologie

Recenze čtenářů

Kniha poskytuje důkladný přehled o nauce o milosti a její systematické zpracování, takže je vhodná jako příručka. Potýká se však s rušivými prvky v podobě stylu psaní, používání latiny a nedostatečné hloubky analýzy, což čtenářům ztěžuje plné zapojení do tématu, zejména v kontextu teologické antropologie.

⬤ Důkladný výklad nauky o milosti
⬤ dostačující pro referenční účely
⬤ poskytuje historický přehled vývoje milosti.

⬤ Rozptylující styl psaní
⬤ nadměrné skloňování jmen
⬤ používání latiny je nepříjemné a není dobře vysvětleno
⬤ chybí hloubka v důležitých tématech
⬤ nevhodné pro ty, kteří hledají hluboké studium Teologické antropologie
⬤ rychlý spád bez dostatečného zkoumání pojmů.

(na základě 3 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Children of God in the World: An Introduction to Theological Anthropology

Obsah knihy:

Učebnice teologické antropologie Děti Boží ve světě je rozdělena do čtyř částí. První se pokouší objasnit vztah mezi teologií, filozofií a vědou v jejich přístupu k antropologii a stanovuje základní princip textu, uvedený v Gaudium et spes, č.

22 II. vatikánského koncilu: "Kristus se zjevuje člověku". Druhá část poskytuje historický přehled nauky o milosti: v Písmu (zejména učení knihy Genesis o člověku "stvořeném k obrazu Božímu", jakož i Pavla a Jana), u Otců (zejména orientální nauka o "zbožštění" a Augustin), ve středověku (zejména Tomáš Akvinský) a v období reformace (s těžištěm zejména v Lutherovi a Tridentském koncilu) až po moderní dobu.

Třetí, ústřední část textu poskytuje systematické chápání křesťanské milosti ve smyslu Božího života přítomného ve věřících lidech, díky němuž se stávají Božími dětmi, učedníky, přáteli a bratry Krista, chrámy Ducha svatého. Tato část také přináší úvahy o teologických ctnostech (víra, naděje a láska), o vztahu mezi milostí a lidskou svobodou, o úloze církve a křesťanského apoštolátu při předávání milosti a o potřebě, kterou lidé mají vůči Boží milosti.

Po úvaze o vztahu mezi přirozeným a nadpřirozeným řádem se čtvrtá a poslední část zabývá různými filozofickými aspekty lidského bytí ve světle křesťanské víry: jednotou těla a duše, člověkem jako svobodnou, historickou, sociální, sexuální a pracovní bytostí. Poslední kapitolu uzavírá úvaha o lidské osobě, která je největším a nejtrvalejším přínosem křesťanství pro lidské myšlení.