Bitva u Nashvillu: Vzpomínky vojáků Konfederace a Unie na Nashville: vzpomínky vojáků Konfederace a Unie.

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 3 hlasů.

Původní název:

The Battle of Nashville: Recollections of Confederate and Union Soldiers

Obsah knihy:

O důsledcích bitvy u Nashvillu, která se odehrála 15. a 16. prosince 1864, se stále diskutuje, ale jedno je jisté: vítězství Unie v této bitvě znamenalo zásadní zlom ve válce roku 1861. Po třech prohraných bitvách za sebou, včetně Spring Hill (29. listopadu) a Franklinu (30. listopadu), byl konfederační generál John Bell Hood a jeho vojska nuceni uprchnout na jih a zanechat tak veledůležitou oblast středního Tennessee z velké části pod kontrolou Unie. Konfederační moc v západním divadle byla poražena, neboť, jak Yankeeové hlasitě a hrdě prohlašovali, "rozdrtili páteř povstání", což bylo vítězství, které jen o několik měsíců později pomohlo ke kapitulaci Leeho u Appomattoxu.

S tímto zjednodušeným pohledem jsou však vážné problémy. Vítězství Unie u Nashvillu nebylo "pozoruhodnou ukázkou vojenského umění Severu", ani porážka Konfederace nebyla "ilustrací méněcennosti jižanských generálů", jak nás učili. Za prvé, Sever měl u Nashvillu 82 000 vojáků, Jih pouhých 20 000. Kromě početní převahy čtyři ku jedné měl Sever neomezené finanční prostředky, zbraně, munici, oblečení a potraviny, zatímco mnozí Hoodovi muži hladověli, byli bez kabátů a bosí.

Pokud jde o takzvanou "rebelii", pravicový Jih zbožňoval Unii a americkou ústavu, protože obojí bylo z velké části dílem raných jižanských konzervativců, jako byli George Washington, James Madison, Thomas Jefferson a George Mason. Proto Dixie nemělo absolutně žádný důvod "rebelovat" proti Spojeným státům jako takovým. To, proti čemu ve skutečnosti protestovala a co zpochybňovala, bylo levicové ovládnutí Washingtonu, D. C., které začalo zvolením liberálního demagoga Abrahama Lincolna (politické platformy republikánů a demokratů se v 60. letech 19. století obrátily), který - horlivě podporován socialisty a komunisty podporujícími GOP - veřejně prohlásil, že je ochoten porušit ústavu, aby mohl uskutečnit svou pokrokovou politiku (tento slib začal Lincoln oficiálně plnit 15. dubna 1861). Kromě toho příčinou Konfederace nebylo otrokářství, rasismus nebo zrada, jak falešně hlásají naše učebnice dějepisu. Byl to a stále je to konzervatismus, princip, který je dnes silnější a živější než kdykoli předtím. Je zřejmé, že "páteř povstání" nebyla u Nashvillu "rozdrcena"!

Jaká jsou tedy fakta o tomto slavném konfliktu? Oceněný autor a historik plukovník Lochlainn Seabrook ve své útlé, ale působivé knize Bitva u Nashvillu: vzpomínky vojáků Konfederace a Unie nechává na tuto otázku odpovědět ty, kteří tam byli (mezi nimi i mnoho svých bratranců z Konfederace). Po přečtení třiceti výpovědí očitých svědků, které uvádí, čtenář mnohem lépe porozumí konfliktu, bitvám, které vedly k Nashvillu (který nikdy neměl být vybojován), a dokonce i válce samotné. Kniha je ilustrována vzácnými obrázky a bohatě opatřena poznámkami pod čarou, plukovník Seabrook připojil také podnětný úvod, statistiky bitev, mapy z 19. století, relevantní přílohu a obsáhlou bibliografii. Bitva u Nashvillu je součástí trilogie plukovníka Seabrooka "Hoodovo tažení v Tennessee", která zahrnuje i jeho populární doprovodné knihy Bitva u Spring Hillu a Bitva u Franklinu. Všechny tři knihy jsou k dispozici v brožované i pevné vazbě.

Je autorem a editorem téměř 100 knih (v současné době), mezi další tituly plukovníka Seabrooka patří: Lincolnova válka: skutečná příčina, skutečný vítěz, skutečný poražený; Památníky Konfederace: Památníky Konfederace: Proč by měl každý Američan uctívat vojáky Konfederace a jejich památníky a mezinárodní trhák Everything You Were Taught About Civil War is Wrong, Ask a Southerner!.