Bezohledná mysl: Intelektuálové v politice: Revidované vydání: Intelektuálové v politice.

Recenze čtenářů

Mark Lilla ve své knize The Reckless Mind (Bezohledná mysl) zkoumá nebezpečné důsledky politických myšlenek intelektuálů 20. století, přičemž se zaměřuje na osobnosti jako Heidegger, Foucault a Derrida. Jednotlivé eseje se liší kvalitou, ale přinášejí pronikavou kritiku filozofie každého myslitele a jejího dopadu na současnou politiku.

Kniha je krásně napsaná, vysoce informativní a představuje jedinečný nezaujatý pohled na složité intelektuální otázky. Lilla nabízí stručné a objevné analýzy různých filozofů a jejich politických důsledků. Mnozí recenzenti vyzdvihují srozumitelnost a pronikavost esejů, zejména těch o Foucaultovi a Derridovi. Závěrečné argumenty jsou obzvláště přesvědčivé a poskytují promyšlený komentář k politické ideologii a individuální odpovědnosti.

Kvalita esejů je rozporuplná, některé postrádají hloubku nebo jasnost, zejména pokud jde o Benjamina a Kojeva. Někteří čtenáři považují uspořádání knihy za lineární, ale tematicky nekonzistentní, a nuancované postřehy mohou ve čtenáři zanechat více otázek než odpovědí. Esej o Heideggerovi je kritizován za to, že se příliš soustředí na osobní vztahy než na jeho filosofický přínos.

(na základě 12 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Reckless Mind: Intellectuals in Politics: Revised Edition

Obsah knihy:

Evropské dějiny minulého století jsou plné příkladů filozofů, spisovatelů a učenců, kteří podporovali nebo omlouvali nejhorší tyranie své doby. Jak to bylo možné? Jak mohli intelektuálové, jejichž práce závisí na svobodě, hájit ty, kteří by ji popírali?

V profilech šesti předních myslitelů dvacátého století - Martina Heideggera, Carla Schmitta, Waltera Benjamina, Alexandra Kojeva, Michela Foucaulta a Jacquese Derridy - zkoumá Mark Lilla psychologii politické angažovanosti. V době, kdy se v kontinentální Evropě ve dvacátém století zrodily dva velké ideologické systémy, komunismus a fašismus, zrodil se zde také nový sociální typ, filosofující intelektuál. Lilla ukazuje, že tito myslitelé se potýkali nejen s trvalými filozofickými otázkami, ale psali také z vlastních zkušeností a vášní. Tyto profily ukazují, jak mohou být intelektuálové vtaženi do politické sféry, které sotva rozumějí, a to s osudovými důsledky.

V novém doslovu Lilla sleduje, jak se intelektuální svět změnil od konce studené války. Tvrdí, že ideologické vášně minulosti byly na Západě nahrazeny dogmatem individuální autonomie a svobody, které jednak zastírá historické síly působící v současnosti, jednak sankcionuje jejich neznalost, takže nejsme schopni porozumět těm, kteří jsou rozněcováni novými globálními ideologiemi naší doby.