Baudelairova Slezina z Paříže: Budelairelle: Posun perspektivy

Původní název:

Baudelaire's Le Spleen de Paris: Shifting Perspectives

Obsah knihy:

Maria Scottová ve své studii o působení ironie v Baudelairově sbírce Le Spleen de Paris tvrdí, že hlavním terčem ironie této sbírky jsou její vlastní čtenáři. Baudelaire si jako jeden z nejvnímavějších kulturních komentátorů devatenáctého století přirozeně velmi dobře uvědomoval rostoucí dominanci buržoazie ve Francii, a to i jako trhu s uměním a literaturou.

Přestože byl básník na tomto trhu závislý, byl vůči buržoazním hodnotám a postojům velmi kritický. Scott vychází z dosavadní kritiky sbírky a tvrdí, že tyto hodnoty jsou v Le Spleen de Paris nepřímo zesměšňovány, často v osobě básníkova údajného textového alter ega. Tvrdí, že básně v próze zrazují důvěru čtenářů prostřednictvím zdánlivé významové průhlednosti, která funguje tak, že nás zaslepuje před jejich zakotvenou ironií.

Ačkoli se Scottova studie zaměřuje na Le Spleen de Paris, zabývá se celou škálou Baudelairových textů, včetně jeho výtvarné a literární kritiky. Její kniha bude zajímavá nejen pro baudelairovské badatele, ale i pro ty, kdo se obecněji zabývají francouzskou kulturou devatenáctého století.