Básně z divočiny

Původní název:

Poems From The Wilderness

Obsah knihy:

Básně inspirované divočinou, které americký lékař a básník skládá na stezce a v nichž se dělí o svou lásku k přírodě, chození po stezkách, táboření a "efektu divočiny", jedinečnému pocitu živosti a hlubokého spojení. Mayerova poezie zkoumá naši lidskou zkušenost se světem přírody, naše intimní a tajemné spojení s flórou a faunou. Hlásá příležitost, kterou vědomá chůze v divočině nabízí k prožitku božství. Jedinečnost a intenzita těchto úvah vede jeho básně k pokusu o smíření naší žité zkušenosti s fyzikou, duchem a hudbou, přičemž ta se projevuje v jeho zkušenosti se zpěvem umírajícím; moudrost přírody předávaná v hudbě a útěše. Několik básní je inspirováno Mayerovou lékařskou praxí. Některé vyvěrají z jeho běžného života a z úvah o dětství a rodině, které ho následovaly do lesů. "Americký stát Vermont - a tím i širší svět - získal v básníkovi Jacku Mayerovi vítěze. Kdo by si byl pomyslel, že se Walt Whitman někdy vrátí? Mayer ve svých básních oslavujících přírodu a respektujících stvoření a kladoucích hluboké otázky týkající se lidské existence nejenže převzal Whitmanův duchovní plášť, ale ve více než 55 stručných skladbách mu dal svou vlastní, vždy upřímnou, pokornou a bdělou fazónu.

Osvěžující, reflexivní, obohacující." - Vaughan Rapatahana, básník, literární kritik, esejista a prozaik, držitel první ceny Proverse Poetry Prize. "Volnému verši Jacka Mayera, stejně jako jeho vesmíru, vládne básníkova zavilá jednota s přírodou; je jedno s horskými ptáky, kontempluje americkou krajinu, která jeho poezii utváří a je jí utvářena. Nachází posvátnost v nejběžnějších pohledech a zvucích přírody, snaží se prostřednictvím turistiky dát smysl paměti a času a nahlíží na paradoxní bezvýznamnost a ústřední postavení člověka v Božím stvoření. Ze závratných výšek pozoruje lidskou civilizaci i její nespokojenost vědeckým pohledem, který ví, že v lidské zkušenosti je něco, co se vědě vymyká - něco, co ho nutí oživovat své turistické nástroje, dávat jim život, oplakávat jejich rozpad a truchlit nad jejich smrtí. Turistické stezky, vzpomínky a poezie jsou věci, které se Mayer naučil ovládat, a přesto ho nepřestávají nekonečně fascinovat." - Ahmed Elbeshlawy, autor knihy Divoký půvab (Proverse, 2019) "Tyto básně, které si do sešitů útulků na Dlouhé stezce zapisuje avatar Jacka Mayera - Básník hor, připomínají takové dřívější básníky divočiny, jako byli Han Shan a Gary Snyder. Stejně jako depeše těchto předků z výšin spojují úvahy o čase a realitě se žárem fyzické námahy v přírodě.

Mayerův humor také probublává na povrch způsobem, který činí jeho hlas osobitým a potěšujícím přírůstkem do této linie."-John Elder, autor knihy Čtení v horách domova "Od dob, kdy Emerson poslal americké básníky do lesů, aby objevili svou duši, se na tomto kontinentu neustále vytváří spojení mezi jazykem a duchem. Jack Mayer je spisovatel, kterého už dlouho obdivuji, a v těchto jasných, smyslných, hluboce reflexivních básních se setkáváme s divočinou, která existuje na mnoha úrovních: vermontské stezky, které miluje, procházky a sny i obrysy jeho vlastního expanzivního ducha. Tyto básně čtu se stále větším potěšením a hodlám se k nim znovu a znovu vracet. Mayer je skvělým, svěžím hlasem americké poezie." - Jay Parini, autor knihy New and Collected Poems, 1975-2015.