Barvy v historii a archeologii 33/34

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

Dyes in History and Archaeology 33/34

Obsah knihy:

Devatenácté a počátek dvacátého století znamenal změnu v technologii barviv a barvení: na trh přišla zářivě barevná syntetická barviva, která byla vítána ve světě módních oděvů. Přírodní barviva však stále hrála svou roli: místně dostupná barviva mohla významně přispět k oživení nebo rozvoji hospodářství regionu, jako například na skotské Vysočině během první světové války.

Barvivo získané z rostliny rostoucí v jedné oblasti se může mírně lišit od barviva, které se nachází v blízce příbuzném druhu rostoucím v jiné oblasti; dobrým příkladem jsou japonské a čínské druhy Phellodendron (korkovník amurský a příbuzné rostliny). Analýza barviv použitých na tkaninu tak může naznačit oblast, ve které byla látka barvena. Další užitečné důkazy mohou poskytnout obchodní záznamy, jak ukazuje srovnání barvených textilií z království Rjúkjú (Okinawa a sousední ostrovy) a Indonésie.

Značně se rozšířilo používání neinvazivních spektrometrických metod ke zkoumání barviv a pigmentů, zejména přenosných metod, které lze vzít s sebou na předmět. To má zásadní význam v případě rukopisů, které nelze přemístit z knihovny, v níž jsou uloženy, jako je například Aztécký kodex Borbonicus.

Aplikace multispektrálních zobrazovacích technik na textilní barviva je poměrně nová, a pokud je možné provést také vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii, jako v případě italských polychromovaných krajek popsaných v této knize, lze dosáhnout cenných a informativních výsledků. To jsou některá z témat prezentovaných na 33.

a 34. setkání Dyes in History and Archaeology, která se konala v Glasgow (2014) a v Soluni (2015): v knize lze nalézt i další analytické metody, historické čínské barvířské postupy a vždy fascinující téma indiga.