Bahir

Recenze čtenářů

Kniha je oceňována pro svou přístupnost a odborný obsah, což ji činí cennou pro čtenáře, kteří se o toto téma zajímají. Některé výtisky však mohou být opatřeny nežádoucími značkami.

Přístupný překlad, dobře sestavený, poučný, doporučovaný více uživateli.

Některé výtisky mají v textu nepříjemné podtržení, které nebylo v nabídce zveřejněno.

(na základě 5 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Bahir

Obsah knihy:

Bahir je jedním z nejstarších a nejdůležitějších klasických kabalistických textů. Až do vydání Zoharu byl Bahir nejvlivnějším a nejcitovanějším primárním zdrojem kabalistického učení.

Bahir je citován ve všech významných knihách o kabale, nejstarší z nich je Raavadův komentář k Sefer Yetzirah, a mnohokrát jej cituje rabín Moše ben Nachman (Ramban) ve svém komentáři k Tóře. Je také mnohokrát citována v Zoharu. Poprvé byla vydána kolem roku 1176 provensálskou školou kabalistů; první tištěné vydání vyšlo v Amsterdamu v roce 1651.

Název Bahir je odvozen od prvního verše citovaného v textu (Job 37,21): "A nyní nevidí světlo, na obloze je zářivé (Bahir)." (Zjóhar 37,21). Nazývá se také "Midraš rabína Nehunjáše ben HaKana", zejména Ramban.

Důvodem může být to, že jméno rabiho Nehunjáše je na samém začátku knihy, ale většina kabalistů Bahir skutečně připisuje jemu a jeho škole. Někteří ji považují za nejstarší kabalistický text, který byl kdy napsán. Ačkoli je Bahir poměrně malá kniha, celkem asi 12 000 slov, byla mezi těmi, kdo zkoumali její tajemství, velmi ceněna.

Rabín Juda Chajit, významný kabalista patnáctého století, píše: "Udělej si z této knihy korunu na hlavu." Velká část textu je velmi obtížná k pochopení a rabín Moše Cordevero (1522-1570), představitel safedské školy kabaly, říká: "Slova tohoto textu jsou jasná (Bahir) a jiskřivá, ale jejich lesk může oslepit oko." Jedním z nejdůležitějších pojmů odhalených v Bahiru je pojem Deset sefirot a pečlivá analýza těchto diskusí přináší mnohé z toho, co najdeme v pozdějších kabalistických dílech, stejně jako jejich vztah k antropomorfismu a důvod přikázání. Součástí je také diskuse o reinkarnaci neboli Gilgul, výklad písmen hebrejské abecedy, dvaatřiceti cestách moudrosti a konceptu Tzimtzum, s.