Autoportréty

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

Self-Portraits

Obsah knihy:

Recenze

John Beall nabádá čtenáře, aby si „stočili své sny z korálů“, a přesně to on sám v Autoportrétech dělá. Sugestivním i upřímným jazykem Beall vtahuje čtenáře do emocionálních hlubin soukromého života i veřejných událostí, které někdy prosakují rodinným příběhem. Prostřednictvím působivých srovnání rodinných okamžiků a historických událostí - Beallův pradědeček zahalil Lincolnův dům do smutečního krepu v roce 1865; jeho dcera namalovala autoportrét s „očima Joni Mitchellové“; a Beall se ve škole „snažil zablokovat studentům přístup k televizi“ 11. září 2001l - nás Beall vyzývá, abychom znovu promysleli hranici mezi poezií a memoáry.

--Mary Catherine Harperová, autorka knih Někteří bohové nepotřebují svaté.

Držitelka ceny Rady pro umění státu Ohio za vynikající individuální výkony v poezii za rok 2018.

Básně Johna Bealla nám připomínají, že autoportréty nejsou jen podobizny, ale odhalení míst, lásek, ztrát a otázek, které z nás dělají to, čím jsme. Beall evokuje velké učitele vidění: svou dceru s jejími „nepřikrášlenými šmouhami tužky“; svou babičku s jejími prošívanými „čtyřlístky barevných kroužků“; Rembrandta s jeho „šmouhami chtíče“. Stejně jako oni si Beall umí vychutnat jak povrch svého umění, tak to, co je pod ním - a tuto radost dává v těchto pronikavě pozorovaných, živých a hluboce procítěných básních hmatatelně pocítit.

--Lynn Powellová, Sezóna druhé myšlenky

O autorovi

John Beall učí angličtinu od roku 1989 na Collegiate School v New Yorku. Básně Autoportrét a 22. listopad 1963 byly v letech 2016 a 2017 oceněny Cenou Gwendolyn Brooksové za poezii. Jeho básně vyšly v časopisech The Henry James Review, Slant, MidAmerica a Songs and Poems for Hemingway & Paris.