Augustine a čas

Původní název:

Augustine and Time

Obsah knihy:

Tato sbírka se zabývá tématem času v životě a díle Augustina z Hippo. Svazek se zabývá časem jako filozofickým a teologickým problémem z globálního hlediska a zahrnuje úvahy o smyslu dějin, smrtelnosti lidských těl a vztahu mezi časovou zkušeností a jazykovým vyjádřením.

Jak kdysi poznamenal sám Augustin, čas je důvěrně známý a zároveň překvapivě zvláštní. Dny každého člověka jsou strukturovány časovými rytmy a rutinou, od sledování hodin až po trávení hodin v práci. Málokdo z nás si však najde čas, aby si sedl a zjistil, zda je čas skutečný, nebo ne, nebo jak je možné, že dokážeme udržet své minulé, přítomné a budoucí myšlenky v jedné přímce, abychom mohli odříkat modlitbu nebo zazpívat píseň.

Zde shromážděné eseje, rozdělené do pěti oddílů, zdůrazňují trvalou aktuálnost Augustinova díla i v prostředí zcela odlišném od jeho vlastní doby a kontextu. První tři oddíly, uspořádané kolem témat interpretace, jazyka a genderového ztělesnění, se zabývají přímo Augustinovými vlastními spisy, od Vyznání po Město Boží a další. Poslední dva oddíly mezitím zkoumají posmrtný život Augustinova přístupu v rozhovoru se středověkými islámskými a křesťanskými mysliteli (jako Avicenna a Akvinský), jakož i s širokou škálou buddhistických osobností (jako Dharmakírti a Vasubandhu).

Všechny tyto různorodé kapitoly spojuje základní pocit, že bez ohledu na století nebo tradici, v níž se nacházíme, existuje něco, co se týká hádanky časovosti, která odmítá zmizet. Čas, jak věděl už Augustin, vyžaduje naši pozornost. Platilo to pro něj v pozdně starověké severní Africe.

Platilo to i pro buddhistické myslitele v jižní a východní Asii. A stejně tak to platí pro lidstvo v jednadvacátém století, kdy se lidé na celém světě nadále potýkají s realitou času a s výzvami života ve světě, který se stále jakoby zrychluje, místo aby se zpomaloval.