Recenze čtenářů
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 7 hlasů.
Obsah knihy:
Marxistický feministický epos
.
Atopia se zabývá politickým klimatem Spojených států, které se projevuje v našem každodenním životě. Sandra Simondsová mapuje formování a deformace společenského a politického prostřednictvím postřehů mluvčích básně, které jsou prokládány jazykem sociálních médií, zprávami, politickými projevy a dialogem přátel, dětí, cizích lidí a politiků. Los Angeles Review of Books charakterizoval Simondsovo dílo jako „robustní, energické, fantaskní, dokonce barokní“ a „nezbytnou protiváhu strukturám genderu, moci a práce, které zasahují do současného života“. Tyto básně se zamýšlejí nad tím, co znamená být člověkem, co znamená budovat společenství v rámci politické struktury, které se zároveň vzpírá.
Tallahassee. Tallahassee. Tallahassee.
Vaše dnešní mlha je neuvěřitelná.
Jak se usazuje na této růžové zahradě!
Když největší růže setřásla rosu.
A podívala se na mě jako z karikatury, oplatila jsem jí úsměv.
A slíbila jsem, že mu nezlomím vaz.
A tak jsme tu zase spolu, na procházce v parku.
Který uctívá mrtvé děti. Za každé dítě je zasazen strom.
V takový mírný prosincový den. A jak mrtví.
Děti proudí skrze mě, svitky jich:
Lilie! Růže! Bobby!
Kierkegaard říká, že každý, kdo se jím řídí.
myšlenky se stane nepopulárním. A také.
Že člověk potřebuje systém, jinak si.
Stane pouhou osobností. Nesmí mít.
Znám velmi mnoho básníků, tak náchylných k tyranii.
Změny nálad. Změna počasí se rovná.
Ať se z toho nezblázním. V autě na cestě.
Do školy Charlotte říká: „Ráda jsem něžná.
S přírodou, protože ji mám ráda.“.
Ale moje mysl si nedala pokoj, bez systému,.
Když projíždím strachem:
Lily! Rose! Bobby!
Jsi mrtvý, jsi mrtvý.
Ukázka básně:
.
