Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha „Ať lidé vidí: Gorn podrobně a fundovaně popisuje lynčování Emmetta Tilla a jeho významný dopad na americké dějiny a hnutí za občanská práva. Vyzdvihuje statečnost jeho matky Mamie Till-Mobleyové a systémový rasismus, který umožnil, aby k takové tragédii došlo. Zatímco mnozí čtenáři považují knihu za poučnou a otevírající oči, někteří kritizují její faktografický styl a nedostatek emocionální vazby.
Klady:⬤ Vynikající historický popis lynčování Emmetta Tilla a jeho důsledků pro občanská práva.
⬤ Dobře propracovaná kniha se silným důrazem na detaily a následky vraždy.
⬤ Důležitý vhled do společenského a politického klimatu té doby.
⬤ Poutavé vyprávění, které uctívá památku Emmetta Tilla a jeho matky.
⬤ Relevantní pro současné diskuse o rasových vztazích v Americe.
Zápory:⬤ Někteří čtenáři považují dílo za příliš věcné a bez emocionální hloubky.
⬤ Kniha může být hutná a zdlouhavá, což může odradit příležitostné čtenáře.
⬤ Styl knihy se nemusí líbit každému, někteří dávají přednost vyprávění více zaměřenému na příběh.
⬤ Některé kapitoly se mohou zdát přeplněné jmény a daty, což je činí méně poutavými.
(na základě 24 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Let the People See: The Story of Emmett Till
Obsah knihy:
Při návštěvě rodiny v Mississippi v srpnu 1955 Emmett Till údajně pískal na bílou ženu pracující za pultem venkovského obchodu na křižovatce. Její manžel a švagr čtrnáctiletého chlapce z Chicaga uprostřed noci unesli, mučili, bili a zastřelili. O tři dny později se jeho tělo vynořilo z řeky Tallahatchie s vějířem bavlníkového ginu uvázaným kolem krku ostnatým drátem.
Mamie Till-Mobleyová se tváří v tvář noční můře znetvořenému obličeji svého syna rozhodla, že jeho pohřeb v Chicagu bude s otevřenou rakví. "Ať lidé vidí, co udělali mému chlapci." Kostel v South Side, kde leželo tělo jejího syna, měl dveře otevřené dnem i nocí. Přišlo více než sto tisíc lidí a vidělo jeho tvář. Další miliony zíraly na jeho fotografie, které zveřejnil afroamerický tisk, zejména časopis Jet a Chicago Defender.
Obrázky povzbudily černošskou komunitu. Novináři a aktivisté se vydali do delty Mississippi a s nasazením života zpovídali obyvatele města, povzbuzovali svědky, odváděli ohrožené osoby z regionu a především udržovali zpravodajský cyklus v chodu. Necelý měsíc po Tillově vraždě, navzdory pádným důkazům, nestrannému soudci a prokurátorům toužícím po odsouzení, shledala porota složená výhradně z bělochů Tillovy vrahy nevinnými.
Pro černošské Američany bylo Tillovo lynčování a osvobozující rozsudek rozhodujícím momentem. Muhammad Ali, Rosa Parksová, Anne Moodyová, John Lewis a nespočet dalších později prohlásili, že jim to změnilo život. Byli "generací Emmetta Tilla" a pomohli vést největší masové hnutí v Americe dvacátého století. Jeho příběh nás stále pronásleduje, jeho významy se s časem rozmazávají a mění. Dokumentární filmy, historie, vzpomínky a ústní svědectví odhalují nová fakta. V roce 2005, padesát let po lynčování, kdy byli jeho vrazi dávno mrtví, FBI Tillův případ znovu otevřela. Znovu ho otevřela v létě 2018 poté, co vyšla najevo nová odhalení.
Na základě všech starých i nových materiálů nabízí Elliott J. Gorn nejucelenější a nejúplnější popis příběhu Emmetta Tilla. Zároveň zkoumá jeho trvalé pravdy, s nimiž se setkáváme při každém novém záchvatu rasového násilí. Till je dnes s námi více než kdykoli od roku 1955, jeho jméno se připomíná vždy, když se obětí stane další mladý černoch. Jeho tvář zůstává tváří rasismu, a jak nám Gorn ukazuje v tomto strhujícím a definitivním vyprávění, nemůžeme se od ní odvrátit.
