Architektury vědění: Firmy, schopnosti a komunity

Původní název:

Architectures of Knowledge: Firms, Capabilities, and Communities

Obsah knihy:

Ash Amin a Patrick Cohendet v knize Architectures of Knowledge tvrdí, že nastal čas, aby se výzkum zaměřil na vztah mezi dvěma dalšími dimenzemi znalostí s cílem vysvětlit inovační výkonnost firem: mezi znalostmi, které jsou "vlastněny", a znalostmi, které jsou "praktikovány" obecně v rámci společenství stejně smýšlejících zaměstnanců ve firmě. Podnět k tomuto tvrzení je jak koncepční, tak empirický.

Z koncepčního hlediska je třeba prozkoumat interakci znalostí, které firmy vlastní v podobě zavedených kompetencí uložené paměti, se znalostmi, které se objevují v distribuovaných komunitách prostřednictvím vědomých a nevědomých aktů sociální interakce. Z empirického hlediska vychází podnět z výzvy, jíž čelí firmy v souvislosti s hierarchicky definovanou architekturou, která sdružuje specializované jednotky ((vlastněných)) znalostí, a distribuovanou a vždy nestabilní architekturou znalostí, která čerpá z neustále se měnící schopnosti interpretace mezi aktéry. V této knize jsou tyto otázky dynamiky inovací/učení se prostřednictvím praktik poznávání a řízení rozhraní mezi transakčními a znalostními imperativy řešeny mezioborově a empiricky podloženě.

Kniha je syntézou inovativního setkání sociálně-prostorového teoretika a ekonoma. Kniha je výsledkem křehké souhry dvou velmi odlišných epistemologií a z nich vyplývajících postojů, které se však postupně sbližovaly a směřovaly k tomu, co by mělo být novou vizí.

Kniha začíná vysvětlením, proč se znalosti stávají stále více klíčovým prvkem procesu tvorby hodnot v ekonomice, poté konfrontuje ekonomickou a kognitivní teoretizaci znalostí ve firmách s pragmatickou a sociálně založenou teoretizací a kritickým zkoumáním opomíjeného rozměru prostorovosti tvorby znalostí ve firmách. V závěru knihy se diskutuje o důsledcích učení založeného na kompetencích a komunitách pro řízení podniků a o tom, jak by mohly národní politiky v oblasti vědy a techniky reagovat na myšlenku učení jako distribuovaného, nekognitivního, na praxi založeného fenoménu.