Archilochovy písně

Původní název:

Songs of Archilochus

Obsah knihy:

Rancourtová se pohybuje na didaktických vlnách smutku a obratně píše v různých básnických formách, které podporují intimní prolínání společných zkušeností léčitele, staršího člověka a lidské bytosti. Próza, lyrika, balada, kuplety i haiku - Rancourtová pokračuje v posouvání hranic traumatu.

Archilochovy písně jsou odyseou zotavení duše na velké vzdálenosti, v čase a na velkém místě: migrace od morálního zranění k chvilkovému míru. Stárnout s grácií vyžaduje odvahu. Chce to odvahu zpívat písně, které nám byly dány - ale zpívat musíme, protože tak se nese uzdravení - tak se utvářejí příběhy - tak se stávají součástí dějin, ať už osobních, společenských, globálních nebo univerzálních.

Archilochovy písně nám připomínají, že vibrace lidského života neznají hranice, ohraničení, krabice ani klece. Válečník.

Básník. Milenci.

Zpívejte.