Apologetika filioque ve středověké teologii

Původní název:

Apologetic for Filioque in Medieval Theology

Obsah knihy:

Původní Nicejské vyznání víry (381 n.

l.) říká, že Duch svatý „vychází z Otce“, a východní pravoslavné církve se tohoto znění drží dodnes. Na Západě se však stále více prosazovala tradice, že Duch svatý „vychází z Otce a Syna“ (latinsky: filioque), a nakonec v roce 589 n.

l. katolická církev upravila ekumenické vyznání víry z Niceje tak, aby obsahovalo slovo „filioque“ („a Syn“). Tento kontroverzní krok byl jedinou doktrinální příčinou velkého schizmatu, které rozdělilo pravoslavnou a katolickou církev (1054 n.

l.), a dodnes zůstává problémem, který křesťanskou církev rozděluje. Tato studie zkoumá obhajobu klauzule filioque čtyřmi středověkými teology katolické církve a snaží se ukázat, proč pro ně měla takový význam: - Ngien začíná historií filioque a racionální obhajobu každého z teologů zasazuje do širšího kontextu, čímž se tato kniha stává mnohem více než jen diskusí o jedné sporné klauzuli, ale také obecným úvodem do středověkého pojetí Trojice.