Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 4 hlasů.
Anticolonial Eruptions: Racial Hubris and the Cunning of Resistancevolume 15
Tato pronikavá studie odhaluje zásadní, paradoxní slabost kolonialismu a trvalou sílu protikoloniálního odporu. Odpor je všude, ale všude překvapuje, zvláště když jsou aktéry boje kolonizovaní, zotročení, ubožáci země. Protikoloniální povstání a vzpoury otroků byly často těmi, kdo jsou u moci, popisovány jako "erupce" - vulkanické otřesy pro systém, který je nečeká, nemůže čekat.
Geo Maher v knize Antikoloniální erupce diagnostikuje paradoxní slabost zabudovanou přímo do základů bělošské nadřazené moci, koloniální slepou skvrnu, která roste s tím, jak se nadvláda zdá být dokonalejší. Anticolonial Eruptions tvrdí, že slabost kolonizátorů pramení z dehumanizace. Když utlačovaní a vyloučení povstanou ve výbušné vzpouře s velmi lidskými požadavky na život a osvobození, mocní jsou špatně připraveni.
Tato koloniální slepá skvrna je paradoxně způsobena sama sebou: čím je koloniální moc utlačovatelštější a expanzivnější, čím méně než lidé jsou kolonizovaní považováni za lidi, tím větší je příležitost k odporu. Maher tento paradox nazývá záludností dekolonizace, bezděčným zvrácením rovnováhy sil mezi utlačovatelem a utlačovanými.
Tam, kde se koloniální moc prosazuje jako neotřesitelná, totální a věčná, poskytuje slepá skvrna strategické krytí pro možnost revoluce; tam, kde rasa nebo gender činí kolonizované neviditelnými, se organizují, neviditelní. Antikoloniální erupce ukazují, že tato základní slabina kolonialismu není chybou, ale trvalým rysem systému, a poskytují tak důvod k optimismu v současném okamžiku zmítaném globálními boji za osvobození.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)