Ann Hardingová - galantní dáma kinematografie

Recenze čtenářů

Scott O'Brien ve své biografii Ann Hardingové podrobně a fundovaně popisuje život a kariéru této často opomíjené herečky z hollywoodské éry před vznikem filmu. Kniha se zabývá přechodem Hardingové z jeviště k filmu, jejími hlavními úspěchy i osobními zápasy a zároveň obsahuje rozsáhlé fotografie a obsáhlý seznam jejích děl. Čtenáři oceňují autorčin uctivý a poutavý styl psaní, i když někteří vyjadřují přání po hlubším citovém vhledu do Hardingové osobního života.

Biografie je dobře zpracovaná a poskytuje důkladný popis života a kariéry Ann Hardingové. Je poutavě napsaná a obsahuje mnoho fotografií z různých etap jejího života. Čtenáři ocení zaměření na Hardingovou jako opomíjenou hvězdu a vhled do raného Hollywoodu. Scott O'Brien je chválen za respektující přístup k životopisu, vyhýbá se senzacechtivosti a poskytuje fundované vyprávění.

Některé recenze zmiňují, že biografii občas chybí emocionální hloubka a propojení s osobním životem Hardingové, zejména jejími vztahy s rodinou a adoptivní dcerou. Několik čtenářů se domnívalo, že by bylo možné více upravit tok textu, zejména v pozdějších kapitolách. Kromě toho někteří považovali za ne zcela uspokojivé zkoumání Hardingové pozdějších let.

(na základě 16 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Ann Harding - Cinema's Gallant Lady

Obsah knihy:

Ann Hardingová. Laurence Oliver, který s ní hrál ve filmu Westward Passage (1932), ji označil za "anděla".

Režisér Henry Hathaway, který ji a Garyho Coopera režíroval ve filmu Peter Ibbetson (1935), o ní tvrdil, že je "mrcha". Kritika ji označila za nejlepší herečku, která se z Broadwaye dostala do Hollywoodu. Příběh Ann Hardingové sleduje její skromné začátky, kdy se jako dcera vojenského úředníka z povolání neustále stěhovala, až po mládí, kdy se usadila v New Yorku.

Po roce studia na Bryn Mawr College si našla práci jako úřednice a externí lektorka scénářů ve filmové společnosti.

Poté v roce 1921 debutovala na divadelních prknech a o osm let později si odbyla svůj filmový debut v raném konverzačním snímku Paris Bound po boku Fredrica Marche. Ve filmu Galantní dáma (1933) ztvárnila svobodnou matku, která dá dítě k adopci a doufá, že ho získá zpět, až adoptivní matka zemře.

Její jedinečný, přirozený projev na plátně ve filmu Holiday (1930) jí vynesl nominaci na Oscara za nejlepší ženský herecký výkon. V letech 1929-1936 kralovala v kinech jako "galantní dáma". Mezi jejími hereckými kolegy byli například Ronald Coleman, Mary Astor, Conrad Nagel, Leslie Howard, Melvyn Douglas, Richard Dix a William Powell.

Annina éteričnost skrývala vášnivou povahu. Její románky se třemi pozoruhodně talentovanými a velmi ženatými muži spojenými s filmovým průmyslem mohly snadno pobouřit fanoušky a utlumit její kariéru. Divadelní vizionář a režisér Jasper Deeter, Annin celoživotní učitel, poznamenal, že Ann uměla mistrně skrývat svou dětskou, tvrdohlavou povahu.

Přátelé Anniny dcery Jane Ottové tvrdí, že navzdory Anniným velmi medializovaným bojům o opatrovnictví byla odtažitou matkou. V padesátých a šedesátých letech 20.

století se hojně objevovala v americké televizi v seriálech jako Obhájci (1961), Dr. Kildare (1961), Ben Casey (1961), Alfred Hitchcock uvádí (1961) a Burkeův zákon (1963). Bohatě vypravená a ilustrovaná biografie Scotta O'Briena čerpá z velké části z Anniny rodiny, přátel a osobních dokumentů.

Kniha obsahuje anekdoty ze zákulisí, dobové recenze a synopse Anniných filmů.

Vzdává hold její kariéře a odkrývá komplexní portrét jednoho z nejpozoruhodnějších talentů jeviště a filmu.