Anglická hudební renesance a tisk 1850-1914: Strážci hudby

Původní název:

The English Musical Renaissance and the Press 1850-1914: Watchmen of Music

Obsah knihy:

Význam kulturní literatury devatenáctého století je mezi vědci již dlouho uznáván, avšak v oblasti hudební kritiky je viktoriánská Anglie vědecky opomíjena. Tento stav je o to překvapivější, že množství takové kritiky ve viktoriánském a eduardovském tisku bylo obrovské a většina z ní vykazovala bohatství a rozmanitost kritických pohledů.

Prostřednictvím studia hudební kritiky z několika klíčových novin a časopisů (konkrétně The Times, Daily Telegraph, Athenaeum a The Musical Times) tato kniha zkoumá historii recepce nové anglické hudby ve sledovaném období a hodnotí její kulturní, společenský a politický význam. Hudební kritici projektovali a propagovali anglické skladatele, aby vytvořili národní hudbu, na kterou by Anglie mohla být hrdá. J.

A. Fuller Maitland, kritik listu The Times, popsal hudební novináře jako "strážce na hradbách hudby" a Meirion Hughes tuto metaforu rozšiřuje a zkoumá jejich klíčovou roli při budování a ochraně toho, co se začalo nazývat anglickou hudební renesancí.

První část knihy se zabývá kritiky v kontextu publikací, pro které pracovali, zatímco druhá část se zaměřuje na vztah mezi strážci-kritiky a třemi skladateli: Arthura Sullivana, Huberta Parryho a Edwarda Elgara. Hughes tvrdí, že anglická hudební renesance byla nakonec úspěšná především díky práci kritiků.

Přináší tak zásadní přehodnocení vlivu žurnalistiky na britské hudební dějiny.