Anachronní renesance

Původní název:

Anachronic Renaissance

Obsah knihy:

V této očekávané knize dva přední současní historici umění představují ohromující přehodnocení problému času v renesanci. Alexander Nagel a Christopher S. Wood s intelektuální brilantností znovu zkoumají významy, využití a účinky chronologií, modelů časovosti a pojmů originality a opakování v renesančních obrazech a artefaktech.

Anachronní renesance odhaluje síť cest, kterými procházela díla a umělci, krajinu zastřenou disciplinárním nutkáním dějin umění pevně ukotvit svá data v čase. Stavby, obrazy, kresby, grafiky, sochy a medaile, jimiž se tato kniha zabývá, byly formovány obavami o autenticitu, o odkaz na prestižní původ a precedenty a o důsledky přenesení z jednoho média do druhého. Byzantské ikony považované za raně křesťanské starožitnosti, acheiropoeton neboli obraz vytvořený bez rukou, aktivity spoliation a citace, rozdílné přístupy k restaurování umění, legendy o movitých stavbách a padělky a pastiše: to vše se objevuje jako základní konceptuální struktury renesančního umění. Autoři ukazují, jak složité a vrstevnaté časové souvislosti obrazů nabízely protiklad k lineárním chronologiím, které ve čtrnáctém a patnáctém století stále více strukturovaly obchod, politiku, cestování a každodenní život.

Umělecké dílo sice vydává svědectví o okamžiku svého vzniku, ale podle Nagela a Wooda je stejně důležité pochopit jeho časovou nestabilitu: jak od tohoto okamžiku odkazuje zpět ke vzdálenému původu předků, k předchozímu artefaktu nebo obrazu, dokonce k původu mimo čas, k božství. V závěru autoři analyzují římské epizody a projekty z desetiletí kolem roku 1500, které vrcholí Rafaelovou Stanza della Segnatura. Tato kniha není příběhem o renesanci, není ani pouhým příběhem. Představuje infrastrukturu mnoha možných příběhů. Je zřejmé, že Anachronní renesance bude nezbytnou četbou pro historiky západního umění a všechny, kdo se zabývají historiografií hmotné kultury.