Aannex

Recenze čtenářů

Recenze vyjadřují hluboký obdiv ke knize Blakea Butlera a líčí ji jako komplexní a náročné čtení, které nabízí jedinečný zážitek. Čtenáři ji popisují jako neokázalou a zároveň hlubokou, s důrazem na pocit nad porozuměním. Vyprávění je vnímáno jako dezorientující a snové, někteří se cítí ztraceni, ale zároveň fascinováni.

⬤ Neuvěřitelná originalita a kreativita
⬤ vyvolává silné emoce
⬤ nabízí hluboký, jedinečný čtenářský zážitek
⬤ odklání se od komerčních očekávání
⬤ obdivuje se pro jeho hloubku a komplexnost
⬤ vnímá se jako skutečné vyjádření autorovy vize.

⬤ Vysoce náročná a obtížná na pochopení
⬤ může ve čtenáři zanechat pocit ztráty nebo zmatku
⬤ není navržena tak, aby byla snadno pochopitelná, což by mohlo některé čtenáře frustrovat.

(na základě 3 hodnocení čtenářů)

Obsah knihy:

Aannex, zahrnující stovky postav a kulturních entit, pokrývající nespočet míst a miliardy let, je hackerskou mapou budoucnosti, která již byla masově vypálena.

Falešná kniha plná retroneurovirů převlečených za extázi pro odsouzené.

Postjoyceovská neoslipstreamová kultovní sci-fi encyklopedie snů složená jako algoritmický kód kompilovaný v duši. V daleké budoucnosti, kde Satanova dvojčata Danad a Nadan zpětně přepsala Bibli a tím i běh lidských dějin, se nejistý rozdíl mezi masovou zábavou a kontrolou mysli změnil natolik, že ani ti, kteří si myslí, že řídí show, nedokážou vystopovat, co je co. Šňůra v kódu: biohybridní bývalá nájemná vražedkyně cestuje časoprostorem a hledá nesmrtelnou pomstu na svých autokratických dozorcích za jejich zločiny... specialistka na pohledávky Garko*Farx, poslední zbývající megakorporace, rozbaluje kopance za to, že konečně vyšetří svou byrokratickou spoluúčast na psychospirituálním rozkladu celého lidstva... bývalý producent Top 40, který se stal válečným štváčem, naříká nad proměnou svých někdejších estetických aspirací v nejhrozivější fašistický globální sen o smrti, jaký byl kdy vymyšlen... a to vše za situace, kdy se základní metapříběh božské imaginace přetáčí k reformátu proti hroutící se dutině narativních událostí a zastírá fakta a paměť ve stejném procesu, který nás mohl osvobodit. Co ještě existuje mimo krvácející duhový opar logické naděje, když je existence sama přitlačena k virtuálnímu okraji, který už je daleko za odhalením, že nic skutečně nelze poznat? Jak bychom mohli aspirovat zpoza mýtických hranic našeho budoucího smyslu, nebo už je pozdě?