Volné myšlení a oficiální propaganda

Recenze čtenářů

Z recenzí vyplývá, že esej Bertranda Russella zůstává aktuální i téměř sto let po svém vzniku a nabízí pronikavou kritiku myšlení, propagandy a problémů spojených s udržením intelektuální svobody. Zatímco styl psaní je chválen pro svou jasnost a přímočarost, někteří recenzenti poznamenali, že některé prvky působí podle moderních měřítek zastarale nebo zjednodušeně.

⬤ Jasný a přímočarý styl psaní, přístupný širokému publiku.
⬤ Obsah je aktuální a rezonuje se současnými problémy, zejména v oblasti vzdělávání, propagandy a svobody myšlení.
⬤ Russellovy postřehy jsou považovány za prozíravé, předvídající moderní výzvy ve společnosti.
⬤ Esej slouží jako kritická úvaha o lidské povaze, vzdělávání a dopadu dezinformací a propagandy.

⬤ Někteří čtenáři považovali esej za zastaralý a zjednodušený ve srovnání s moderními standardy.
⬤ Určité tiskové problémy ve verzi pro Kindle zhoršovaly zážitek ze čtení.
⬤ Kritici poznamenali, že některé Russellovy názory mohou působit příliš cynicky nebo extrémně.
⬤ Text může působit jako časová schránka, která upozorňuje na problémy, jež jsou sice stále aktuální, ale nemusí plně odpovídat dnešním složitostem.

(na základě 44 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Free Thought and Official Propaganda

Obsah knihy:

Svobodné myšlení a oficiální propaganda je projev Bertranda Russella z roku 1922 o významu neomezené svobody projevu ve společnosti a o problému zasahování státu a politické třídy do této svobody prostřednictvím kontroly vzdělávání, pokut, ekonomických pák a překrucování důkazů. Russell začíná popisem běžnějšího používání termínu "svoboda myšlení", který znamená, že člověk nepřijímá bezvýhradnou víru v populární náboženství daného regionu, nebo v ideálním případě vůbec v nějaké náboženství.

Poznamenává, že to není dovoleno vůbec v žádné zemi, snad s výjimkou tehdejší Číny. Člověk se například nemohl přistěhovat do USA, aniž by odpřísáhl, že není anarchista nebo polygamista, a jakmile se ocitne uvnitř, nesmí být komunista. Ve Velké Británii nesměl vyjádřit nevíru v křesťanství, v Japonsku v šintoismus.

Russell poznamenává, že takové země si o sobě mohou myslet, že mají svobodu projevu, ale některé myšlenky jsou tak zjevně "zrůdné a nemorální", že se na ně taková tolerance nevztahuje. Poukazuje však na to, že jde o přesně stejný názor, který umožňoval mučení v době inkvizice, že je třeba umožnit vyjádření všech myšlenek, bez ohledu na to, jak jsou zjevně špatné.

Russell poznamenává, že tato represe ze strany politické třídy se neomezuje pouze na náboženství. S věřícími ve volnou lásku nebo komunismus se zachází ještě hůře.