The Problems of Philosophy: a 1912 book by the philosopher Bertrand Russell, in which the author attempts to create a brief and accessible guide t
Problémy filozofie by Bertrand Russell.
The Problems of Philosophy je kniha filozofa Bertranda Russella z roku 1912, v níž se autor pokouší vytvořit stručného a přístupného průvodce problémy filozofie. Russell se zaměřuje na problémy, které podle něj vyvolají pozitivní a konstruktivní diskusi, a soustředí se spíše na poznání než na metafyziku: Pokud není jisté, že vnější objekty existují, jak je tedy můžeme poznat jinak než na základě pravděpodobnosti. Není důvod pochybovat o existenci vnějších objektů jen na základě smyslových údajů. Russell čtenáře provede svým slavným rozlišením z roku 1910 mezi poznáním na základě poznání a poznáním na základě popisu a představí důležité teorie Platóna, Aristotela, Rena Descarta, Davida Huma, Johna Locka, Immanuela Kanta, Georga Wilhelma Friedricha Hegela a dalších, aby položil základy pro filozofické bádání běžných čtenářů i vědců. Na následujících stránkách jsem se omezil převážně na ty problémy filosofie, u nichž jsem se domníval, že je možné říci něco pozitivního a konstruktivního, neboť pouhá negativní kritika mi připadala nemístná. Z tohoto důvodu zabírá teorie poznání v tomto svazku větší prostor než metafyzika a některá témata, o nichž filosofové hodně diskutovali, jsou pojednána velmi stručně, pokud vůbec. Existuje na světě nějaké poznání, které je tak jisté, že o něm žádný rozumný člověk nemůže pochybovat?
Tato otázka, která se na první pohled nemusí zdát složitá, je ve skutečnosti jednou z nejtěžších, které si lze položit. Až si uvědomíme překážky, které nám stojí v cestě k přímé a jisté odpovědi, budeme moci začít studovat filozofii - neboť filozofie je pouze pokusem o zodpovězení takových konečných otázek, a to nikoli nedbale a dogmaticky, jak to děláme v běžném životě, a dokonce i ve vědách, ale kriticky, po prozkoumání všeho, co činí takové otázky záhadnými, a po uvědomění si všech nejasností a zmatků, které jsou základem našich běžných představ. V každodenním životě předpokládáme jako jisté mnohé věci, které se při bližším zkoumání ukáží být tak plné zdánlivých rozporů, že jen velké přemýšlení nám umožní poznat, čemu vlastně můžeme věřit. Při hledání jistoty je přirozené vycházet z našich současných zkušeností a v jistém smyslu z nich nepochybně plyne poznání. Ale jakékoli tvrzení o tom, co je to, co nám naše bezprostřední zkušenosti umožňují poznat, je velmi pravděpodobně chybné. Zdá se mi, že nyní sedím na židli u stolu určitého tvaru, na němž vidím listy papíru s písmem nebo tiskem. Otáčením hlavy vidím z okna budovy a mraky a slunce.
Věřím, že Slunce je od Země vzdáleno asi devadesát tři milionů kilometrů, že je to žhavá zeměkoule, která je mnohonásobně větší než Země, že díky rotaci Země vychází každé ráno a bude tak činit i v budoucnu po neomezeně dlouhou dobu.
