Studie v šarlatové (vydání podle šavské abecedy)

Recenze čtenářů

Studie v šarlatové slouží jako poutavé seznámení s kultovním detektivem Sherlockem Holmesem a jeho společníkem doktorem Johnem Watsonem. Příběh představuje jejich první setkání a obsahuje zajímavou záhadu, protkanou detailními prvky ze zákulisí, které obohacují vyprávění. Čtenáři oceňují hloubku charakterů postav a poutavé dějové zvraty, ale poukazují na problémy s tempem a náhlým přechodem do druhého dílu.

⬤ Bohatý vývoj postav Sherlocka Holmese a doktora Johna Watsona, který ukazuje jejich jedinečné vlastnosti a zázemí.
⬤ Poutavá a složitá záhada, která čtenáře udrží v napětí.
⬤ Elegantní a živá próza, zejména v interakcích mezi postavami a dedukcích.
⬤ Jedinečná struktura vyprávění, která rozděluje příběh a dodává záhadě souvislosti.

⬤ Někteří čtenáři považovali tempo za pomalé, zejména v prostřední části, která odbočuje do pozadí a ztrácí tempo.
⬤ Náhlá změna zaměření vyprávění na jiný dějový oblouk je matoucí a působí nesouvisle.
⬤ Někdy jsou stopy nedostatečné k tomu, aby čtenáři odvodili záhadu spolu s Holmesem, což vede k pocitu vyloučení.

(na základě 594 hodnocení čtenářů)

Původní název:

A Study in Scarlet (Shavian alphabet edition)

Obsah knihy:

"Bezbarvým vláknem života se táhne šarlatová nit vraždy a naší povinností je ji rozplést." Tak pravil Sherlock Holmes v klasickém románu Arthura Conana Doyla Studie v šarlatové, který poprvé představil světu legendárního detektiva. Nyní můžete tuto šarlatovou nit poprvé rozplést v šavlovské abecedě.

Šavolská abeceda nese název po irském spisovateli Bernardu Shawovi, který ji inspiroval a posmrtně financoval. Shaw věřil, že by měl existovat jednodušší způsob, jak psát anglicky. Jeho přání bylo splněno v roce 1962 na základě celosvětové soutěže.

Výsledkem byla abeceda navržená speciálně pro angličtinu, která obsahuje jedinečné písmeno pro každou ze zhruba 40 základních hlásek, které dnes všichni používáme. Ať už tuto knihu vnímáte jako lingvistickou kuriozitu, výstřední experiment, nebo jako inspiraci k prozkoumání možností pravopisné reformy, ukazuje jedno: logika anglického pravopisu nemusí zůstat záhadou hodnou velkého detektiva.