Obyvatelé Grampianské vysočiny, 1600-1699

Původní název:

The People of the Grampian Highlands, 1600-1699

Obsah knihy:

Grampian Highlands leží v severovýchodním Skotsku a táhne se od Aberdeenshire přes Kincardineshire, Braes of Angus až po východní Perthshire. V sedmnáctém století zde většina obyvatelstva mluvila gaelsky. V regionu se nacházelo pouze několik malých burghů, jako například Kincardine O'Neill nebo Fettercairn, a lidé žili rozptýleně po celém regionu, převážně ve fermtounech nebo izolovaných usedlostech, a byli zaměstnáni v zemědělství, zejména v chovu dobytka.

Grampianskou vysočinu většinou ovládali majitelé půdy, jako byli hrabě z Aboyne nebo hrabě z Airlie, nebo hlavy rodin či klanů, jako byli Forbesové, Gordonové, Farquharsonové, Burnettové, Irvinové, Douglasové, Lindsayové, Carnegieové, Ogilvieové, Spaldingové, Stewartové a Robertsonové. Tyto rody byly zpravidla roajalistické a podporovaly rod Stuartovců, zejména v jakobitských válkách v letech 1689, 1715 a 1745.

Většina Highlanderů sedmnáctého století však byla protestanty (presbyteriány a episkopály), v odlehlých údolích, například v okolí Braemaru, se vyskytovalo i několik římských katolíků. K emigraci z Grampianské vysočiny docházelo až počátkem 18. století, kromě válečných zajatců vykázaných do plantáží.