Learning Curve

Recenze čtenářů

V knize se odehrává srdceryvný románek mezi Cobey, oblíbenou fotbalistkou, a Vincentem, sociálně úzkostlivým géniem, kteří se na vysoké škole stanou nepravděpodobnými spolubydlícími. Jejich vztah se rozvíjí díky vzájemnému doučování, které navzdory jejich kontrastnímu původu posiluje vzájemné sebevědomí a citové porozumění. Příběh je plný milých momentů a humoru, takže je příjemným čtením pro fanoušky tropu sportovec/nerd.

Dobře propracované postavy se silným citovým poutem, poutavé a vtipné vyprávění, sladká romance s nízkou mírou úzkosti, ucházející témata přátelství a osobního růstu a uspokojivý happy end.

⬤ Někteří čtenáři měli pocit, že obálka přesně neodráží kvalitu knihy
⬤ několik recenzentů poznamenalo, že Vincentova traumatická minulost byla poněkud zamlčena
⬤ a někteří zmínili touhu po větším napětí nebo pomalejším rozjezdu romance.

(na základě 177 hodnocení čtenářů)

Obsah knihy:

Cobey Green

Stěhovala jsem se na koleje na Franklinově univerzitě, a ne do společného párty domu, kde jsem bydlela v prvním ročníku. Minulý rok byl celý o fotbale a večírcích, ne o škole. Proto se mi zhoršily známky. Proto jsem byl jeden neúspěšný předmět od vyhození z týmu.

Proto jsem musel bydlet na koleji a najít si doučování.

Zvláštní, že můj nový spolubydlící je shodou okolností doučovatel. Je legrační, že si neuvědomuje, jak je sexy. Na to, jak je chytrý, je dost bezradný. Možná bych ho mohla doučovat, jak být víc společenský výměnou za pomoc s kalkulačkou? Mohla bych ho naučit, jak mluvit s lidmi, jak si najít nové přátele. Sakra, možná bych mu dokonce mohla pomoct vyrazit jeho kartu V.

Vlastně, když o tom teď přemýšlím... to je vážně dobrý nápad.

Vincent Brandt

A tam jsem byl šťastný, že jsem zpátky na vysoké škole, šťastný, že jsem tam, kde se cítím nejlépe. Šťastný, že začínám další školní rok, šťastný, že zase začínám doučovat, abych si mohl vydělat nějaké peníze.

A ano, byl jsem tam stejnou měrou nadšený i vyděšený z toho, kdo bude můj nový spolubydlící... dokud se ve dveřích neobjevila usměvavá tvář Cobey Greenové. Obrovský fotbalista, kterého všichni milovali, nádherný, bohatý a bez skříně.

Všechno, co já nejsem.

Nepomáhá ani to, že je to opravdu milý chlapík. Nepomáhá ani to, že ho dokážu rozesmát a že si tak snadno povídáme. A rozhodně nepomáhá, že začneme mít soukromé doučování, které nakonec skončí mnohem soukroměji, než bych si kdy troufla představit.

Od první třídy jsem se umístila na nejlepším místě ve třídě ve všech předmětech, a přesto jsem se tam do něj hloupě zamilovala.

Tohle měl být zatraceně těžký rok. A pro nás oba velmi strmá křivka učení.