Heinrich Wolfflin byl švýcarský historik umění známý svými vlivnými teoriemi o umění a estetice.
Narodil se v roce 1864 a sehrál klíčovou roli ve vývoji dějin umění jako akademické disciplíny. Wolfflin je znám především pro svůj přínos k pochopení přechodu mezi renesancí a barokem.
Jeho stěžejní dílo „Principy dějin umění“ vytvořilo nový rámec pro analýzu výtvarného umění a zdůraznilo význam stylu a formy před pouhým historickým kontextem. Heinrich Wolfflin svou inovativní metodologií způsobil revoluci ve způsobu studia a hodnocení umění a stal se klíčovou osobností v oboru dějin umění. Jeho koncepty, jako je „lineární vs.
malířský“ styl, stále rezonují v současné umělecké kritice. Pro zájemce o vývoj teorie umění zůstává dílo Heinricha Wolfflina nezbytnou četbou.
