Duchovní výklad Písma

Původní název:

Spiritual Interpretation of Scripture

Obsah knihy:

Zdá se, že Písmo svaté vypráví o dvou mocnostech, protože bylo chápáno doslovně, místo aby bylo vykládáno ve světle duchovní inspirace. To vedlo k přesvědčení, že Bůh a člověk jsou od sebe odděleni, a tento pocit duality je kořenem všech neshod. Tak to říká Joel Goldsmith v knize Duchovní výklad Písma. Povzbudivě však říká, že když Písmo vykládáme duchovně, zjevují se nám nejhlubší biblické lekce, podle kterých můžeme žít. Mezi těmito poučeními je na prvním místě to, že Bůh je jedinou skutečností našeho bytí a že vědomé uvědomění si naší jednoty s Bohem učiní zaslíbení v Písmu skutečnými v naší zkušenosti.

Goldsmith zaujme čtenáře myšlenkou, že Bible není knihou mimo nás nebo sledem událostí, které se odehrály před tisíci lety. Říká: „Písmo je rozvinutím postav a hnutí nebo událostí, které se odehrávají ve vás - právě v této chvíli. Každou biblickou zkušenost lze v určitém okamžiku nalézt ve vašem vědomí.“ Goldsmith říká, že v sobě ztělesňujeme každou bibli světa, každou filozofii, postavu a příběh, a při duchovním výkladu je lze chápat jako stavy a fáze našeho duchovního vývoje a rozvoje.

Goldsmith pracuje s biblickými příběhy, jako je Stvoření světa, Exodus, Desatero, Rút a Naomi nebo Josef a jeho bratři, a ukazuje čtenáři, jak tyto příběhy skutečně vypovídají o našich vlastních zkušenostech na duchovní cestě, a odhaluje poučení, která v sobě nesou. V souvislosti s příchodem Mesiáše, monumentálním tématem Písma, Goldsmith říká: „Starý zákon obsahuje mnoho proroctví o příchodu duchovního člověka, Mesiáše, Spasitele. Domníváme se, že tato proroctví se týkala příchodu jednoho konkrétního duchovního člověka ... ale příchod Krista je příchodem dokonalosti v tobě a ve mně.“

Goldsmith v knize Duchovní výklad Písma nabízí nový význam mnoha biblických pasáží a příběhů a ukazuje, že principy obsažené v Bibli nacházejí odezvu v mnoha dalších světových Písmech. „Tyto výroky v Bibli,“ říká, “které jsou skutečně zákony, se musí stát vlastní součástí našeho bytí. Musíme je uskutečnit, ne pouze deklarovat nebo vyslovit; musí se stát samotnou strukturou naší bytosti, pak můžeme zakusit vnější výsledek.“