Americká melancholie: Básně

Recenze čtenářů

Básnická sbírka Joyce Carol Oatesové „Americká melancholie“ se setkala s řadou pozitivních ohlasů, které oceňují zejména její hloubku, emocionální váhu a vypravěčský styl. Čtenáři oceňují drsné a podnětné zkoumání temných témat a autorčinu schopnost spojit vyprávění s poezií. Někteří kritici však poznamenávají, že její poezie možná nepředstavuje její nejlepší dílo ve srovnání s jejími romány, což naznačuje smíšené přijetí jejího básnického hlasu.

⬤ Hluboce poutavá a podnětná témata, zejména ta temná.
⬤ Vypravěčský styl, který připomíná povídky, díky čemuž je poutavý a přístupný.
⬤ Uznání básnického talentu Oatesové, které nabízí nový pohled na její dílo.
⬤ Krásně napsaný a působivý jazyk.
⬤ Sbírka má u čtenářů silnou emocionální odezvu.

⬤ Někteří čtenáři se domnívají, že Oatesová není v poezii ve srovnání se svými prozaickými díly nejlepší.
⬤ Pro někoho může být sbírka příliš temná nebo těžká.
⬤ Několik komentářů naznačuje, že v její poezii chybí lyrická kvalita a působí spíše klinicky než lyricky.

(na základě 9 hodnocení čtenářů)

Původní název:

American Melancholy: Poems

Obsah knihy:

Nová básnická sbírka americké literární legendy, první po pětadvaceti letech

Joyce Carol Oatesová je jednou z nejpronikavějších pozorovatelek lidského srdce a mysli a díky svému pronikavému sociálnímu cítění i jednou z nejnaléhavějších a nejinspirativnějších svědkyň společných amerických dějin.

Oatesová je patrně nejznámější díky své bohaté tvorbě románů a povídek, z nichž mnohé se staly současnou klasikou. Oatesová však byla vždy také věrnou autorkou poezie. V knize Americká melancholie jsou představeny některé z jejích nejlepších prací posledních několika desetiletí.

Tato sbírka se zabývá velkými i malými tématy a je napsána bezprostředním a poutavým stylem a dotýká se jak osobních, tak politických témat. Zkoumá ztrátu, lásku a paměť, ale také otřesy naší moderní doby, realitu našich současných potíží a ničivou chudobu, rasismus a sociální nepokoje. Oates mistrně píše postavy od bývalého lékaře v nemocnici Čínské lidové osvobozenecké armády až po Malého Alberta, šestiměsíčního kojence, který se zúčastnil slavné studie, jež odhalila důkazy o klasickém podmiňování u lidí.